Rozhovory v PRECIOSE

Turnov 20. ledna 1994

Byly prezentovany prednasky pracovniku divize Monokrystaly, V uvodni prednasce J. Sulovskeho se ucastnici seznamili s historii firmy - byvaleho Ustavu pro vyzkum monokrystalu, nyni zacleneneho do a.s. Preciosa. Nasledovala prednaska J. Kvapila: "Historie a vyuziti vysokotajicich krystalu v zemich Koruny ceske" a J. Jindry: "Studium pripravy fluoridovych krystalu".

Po obede se konala exkurze na vyzkumne pracoviste pestovani krystalu. Ucastnici meli moznost seznamit se s technologii pripravy monokrystalu a s nekterymi problemy.

O hladky prubeh akce se zaslouzili mistni organizatori Ing J. Sulovsky a Ing J. Giba.

Jiri Hybler

Experimentalne techniky v rontgenovej a neutronovej strukturnej analyze

Kolokvium Krystalografickej spolocnosti v Ostrave 6.-10. juna 1994

Kolokvium ukazalo dramaticky pokrok experimentalnych technik voci roku 1981 (Bechyne) a jeho usporiadanie bolo uzitocne nielen pre zaciatocnikov a novych clenov nasej Spolocnosti, ale aj pre pokrocilych a starsich, ktori mohli citit satisfakciu nad vymozenostami, o ktorych sa dalo v ich mladych rokoch iba snivat.

Programovy vybor vedeny Radkom Kuzelom zostavil program, ktory v logickej postupnosti uviedol referaty pocinajuc zdrojmi rtg. ziarenia, jeho monochromatizaciou a detekciou, cez zakladne monokrystalove i praskove metody (vratane neutronografie) az po specializovane techniky a ich aplikacie. Nosnym komponentom programu boli obsiahlejsie, 30-60-minutove hlavne referaty doplnene niektorymi kratsimi prednaskami. Ostatne - specializovane - prispevky boli sustredene do posterovych sekcii. Takto zostaveny program, v ktorom si kazdy mohol prist na svoje a ktory plni jednu z uloh nasej Spolocnosti, totiz byt atraktivnou pre krystalografov rozlicneho zamerania, svedci o koncepcnosti zostavovatelov programu a o ich profesionalite.

Aj organizatori na cele so Zdenkom Weissom sa zhostili svojej ulohy ku vseobecnej spokojnosti. Vsetko - od ubytovania, cez prednasky a diskusie az po stravovanie - zaistili (aj vdaka porozumeniu vedenia) na kampuse VSB, co umoznilo efektivne vyuzitie casu. Ucastnici kolokvia si pravdepodobne vsimli dokonale premyslenu a poctivu pripravu: cirkulare boli expedovane vcas a obsahovali vsetky potrebne informacie, a dokonca ani konferencne poplatky nepresahovali rozumne medze. Po prvy raz v historii nasich kolokvii sa v sirsej miere vyuzili moznosti elektronickej posty - nielen pre beznu komunikaciu s autormi a ostatnymi ucastnikmi, ale aj na posielanie prispevkov do zbornika.

Bol to prave zbornik, ktorym toto kolokvium kvalitativne predstihlo vsetky predchadzajuce. Ucastnici dostali do ruk kvalitnu a esteticku publikaciu na urovni vysokoskolskej ucebnice, ktoru sme podla jej editora nazvali "Kuzelnikom". Na vysokej urovni tohoto diela sa podpisali najma dva faktory: autori neboli limitovani v rozsahu svojich prispevkov a cela publikacia bola spracovana pomocou textoveho editoru LaTeX. Obidva faktory doslovne nutili autorov k perfekcionizmu a vysledok moze redaktorom Radkovi Kuzelovi a Lide Dobiasovej sluzit ako satisfakcia za ich takmer neludsku drinu. Tym ale sucasne nasadili organizatorom buducich kolokvii latku poriadne vysoko. To je vsak pozitivum uz aj preto, lebo v ramci nasej Spolocnosti sme sa nikdy neuspokojovali s priemerom.

Dobrou urovnou (nadpriemernou v porovnani s podobnymi podujatiami inych organizacii) sa vyznacoval aj celkovy priebeh kolokvia v Ostrave: doslednost predsedajucich a z toho vyplyvajuca disciplinovanost prednasajucich i posluchacov, velmi dobra uroven prednasok (u nas sa uz nikto neodvazi citat prednasku z papiera a ukazovat slendrianske diapozitivy alebo folie) a svedomite pripravene postery. Toto vsetko svedci o tom, co Krystalograficka spolocnost pre nas znamena.

Nic nie je take dokonale, aby sa nedalo zlepsovat. Exekutive krystalografickej spolocnosti navrhujem aby zadovazilo digitalne hodiny, ktore by prednasajucich a predsedajucich diskretne upozornovali na cas, ktory im zostava k dispozicii a indiskretnym signalom protestovali proti pokusu o prekrocenie casoveho limitu (prednasajuci by sa nemuseli pozerat na hodinky a predsedajuci by ich nemuseli napadnymi posunkami upozornovat, ze "este mas tri minuty". Organizatorom dalsieho kolokvia odporucam vcas spristupnit vsetky relevantne udaje o kolokviu (abstrakty prispevkov, organizacne pokyny, ...) pomocou www (World Wide Web) systemu, ktory je uz aj u nas zavedeny. Podrobnosti o nom su uvedene na inom mieste v tomto bulletine.

A na zaver este osobna poznamka: toto kolokvium bolo prve po rozdeleni nasho spolocneho statu. Avsak - odhliadnuc od mensich mrzutosti vyplyvajucich z menovej odluky a konstatovania pritomnosti novych uradnikov na spolocnej hranici - na celkovej atmosfere ostravskeho kolokvia to nebolo poznat.

S. Durovic

Letni skola Difrakcia na polykrystalickych latkach

Letni skola se konala v arealu Vojenske akademie, tedy v miste, ktere uz se mezi ceskou a slovenskou krystalografickou verejnosti stalo pojmem, zejmena diky tradicnim "Regionalnim konferencim o praskove difrakci".

Iniciatorem a duchovnim otcem cele akce byl Lubo Smrcok. Diky usili jeho a dale Evy Morhacove, Pavla Sutty a Lubomira Macka se skola vydarila.

Cilem letni skoly bylo poskytnout zejmena mladym zacinajicim pracovnikum v oboru rtg praskove difrakce siroky prehled metod a praktickych prikladu jejich vyuziti. Program zahrnoval nejen prednasky, prakticka cviceni a demonstrace programu, ale i prezentace posteru. Prinosem byla take ucast dr. Louera z Francie, ktery prednesl prispevek o indexovani praskovych difraktogramu a predvedl take svuj indexovaci program.

Nespornym uspechem teto akce byla velka ucast studentu, doktorandu a ostatnich mladych pracovniku, kterym predevsim byla urcena.

Diky pritomnosti rady zkusenych rentgenaru bylo vytvoreno priznive klima pro kuloarni diskuse a konzultace odbornych problemu. Tyto diskuse probihaly velmi zive bez ohledu na misto a cas. Velmi dobra uroven a pripravenost vetsiny prednasek byla konstatovana radou ucastniku. Skoda, ze prednasejici oproti puvodnimu planu zredukovali cas venovany cvicenim.

Ke spolecenskemu uspechu cele akce prispelo jiste nadherne pocasi s moznosti osvezeni v blizkem bazenu a vyletu do krasneho okoli. Ten organizatori usporadali na odpoledne uprostred tydne.

Snad nejcennejsim vysledkem setkani bylo vydani knihy nesouci stejny nazev jako skola (viz prispevek nize). Prispevky vynikajicim zpusobem sestavil a editoval Lubo Smrcok. Jeho hlavni snahou bylo vydat knihu, ktera by byla dostatecne uplna pro to, aby umoznila zacatecnikum proniknout do problematiky praskove difrakce bez narocneho studia puvodni literatury. Tento cil se mu podarilo z velke casti splnit a pridat tak k vydarenym zakladnim ucebnicim krystalografie a rentgenografie (knihy I. Krause a dale ucebnice V. Valvody, M. Polcarove a P. Lukace) dalsi, tentokrat ponekud specializovanejsi knihu nazvanou Slavo Durovicem Smrcnik.

Pres nektere drobne vady na krase - fiktivni vazbu knihy, absenci jmen autoru jednotlivych kapitol jak v obsahu, tak i u nazvu a ponekud diskutabilni zarazeni rady latinskych citatu - je treba praci redaktora i Evy Morhacove ocenit, zvlaste uvedomime-li si, ze diky nedisciplinovanosti nekterych autoru pracovali pod velkym casovym tlakem.

Snad vsemi ucastniky byla skola prijata velmi kladne. V superlativech se o ni nekolikrat vyjadril i jediny zahranicni host D. Louer, ktery dokonce nedbal krasneho pocasi a, pres znacnou jazykovou barieru se ucastnil rady prednasek. Urcite by stalo za to obdobne akce v tak prijemne atmosfere usporadat casteji.

STOE

Nabidka

1. PW 1423/00 rotacni vakuova pumpa
2. PW 1410/10 ozarovaci jednotka
3. PW 4620/00 vyhodnocovaci jednotka
4. PW 4630/00
5. PW 4625/00
6. PM 9808/01 zapisovac
7. PW 1552/60 VN kabel
8. PW 2185/00 lampa Mo
9. PW 2188/00 lampa Cr

Vymena

Kontakt: L. Smrcok, Ustav anorganickej chemie SAV, 842 36 Bratislava.

Znacka 1 : 1

Poptavka

Kontakt: Roman Skala, mineralogicko-petrologicke oddeleni,
Narodni muzeum, Vaclavske nam. 68, 115 79 Praha 1
tel.: (02) 24230485 / l. 243
fax: (02) 24226488
e-mail: ais@nm.anet.cz
(na zacatku zpravy je nutno uvest moje jmeno, mame bohuzel jedinou schranku na celou instituci)

PERSONALIA

Vzpominka na profesora Jaroslava Bauera

Narodil se 18.6. 1920 v Kresicich u Litomeric, stredoskolske studium ukoncil na realce v Kostelci nad Orlici a v temze roce se zapsal na tehdejsi Vysokou skolu chemicko - technologickeho inzenyrstvi v Praze. V r. 1939 musel jako vsichni ostatni skolu opustit a prosel nekolika nouzovymi zamestnanimi, ktera sice nemela mnoho spolecneho s chemii, ale zato rozsirila jeho zkusenosti i na jine oblasti denniho zivota. V r. 1945 se vratil mezi prvnimi na Vysokou skolu chemicko - technologickeho inzenyrstvi, kterou pak uz nikdy neopustil a stal se jednim z jejich nejoddanejsich pracovniku. Pokracoval ve studiu, stal se demonstratorem a pozdeji asistentem na jejim tehdejsim Ustavu mineralogie a petrografie. To bylo prave v dobe, kdy se na ruznych mistech Prahy objevovaly bedny s nerosty z mineralogicke sbirky Ustavu, ktere neznamo kdo a kdy zachranil z budovy skoly po uzavreni vysokych skol. Velice cenna sbirka s temer svetovou proslulosti byla tedy zachranena, avsak casto velmi krehke nerosty byly poskozeny a bylo treba dat je do poradku. Tato uloha, pri 25000 sbirkovych kusu vic nez narocna, pripadla asistentu Bauerovi a jen diky jeho vytrvalosti, obetavosti a lasce k mineralogii se dnes muzeme tesit jejich obnovenou krasou. Tim vsak zasluhy prof.Bauera o sbirku nekonci. R. 1946 se zucastnil expedice na Island a Faroery vedene pozdejsim prof. Kasparem a v r. 1947 sam vedl expedici do techze mist, jejimz vysledkem bylo obohaceni sbirky o radu vzacnych a krasnych zeolitu, jakymi se krome ni mohou pochlubit jen Kodan a New York. Budova VSCHTI byla za valky vyuzivana k nejruznejsim ucelum, konkretne v mistnostech Ustavu mineralogie a petrografie byla ubytovna nemeckych vojenskych radio telegrafistek a veskere predvalecne zarizeni ustavu zmizelo zcasti do nenavratna a zcasti na nemeckou techniku a jine vyzkumne instituce.To, ze se vybaveni z nejvetsi casti vratilo zpet, je opet nehynouci zasluhou predevsim prof.Bauera. Pri tom se mu podarilo ziskat i dva mikrostrukturni rentgeny Muller Mikro 60, ktere se staly zakladem a odrazovym mustkem pro vsechny tehdejsi rtg difrakcni prace.

Cas prinesl mnoho zmen. Z Vysoke skoly chemicko - technologickeho inzenyrstvi - fakulty CVUT - se stala v roce 1952 samostatna Vysoka skola chemicko - technologicka, z Ustavu mineralogie a petrografie Katedra mineralogie a nakonec Ustav chemie pevnych latek; z asistenta Bauera se stal v roce 1951 odborny asistent, v roce 1961 ziskal vedeckou hodnost kandidata ved, v roce 1965 se habilitoval a stal se docentem, ale teprve v roce 1992 mohl byt jmenovan profesorem, i kdyz by mu byl tento titul mel pravem patrit jiz mnohem drive. Svemu pracovisti zustal verny az do smrti. Pokud mu to zdravotni stav dovolil, dochazel denne na skolu, i kdyz uz byl v duchodu. Bez toho proste nemohl existovat.

Specificka situace Ustavu - jeho zacleneni do chemicke vysoke skoly technickeho smeru - vedla k tomu, ze i jeho zamereni bylo vice experimentalni a technicke, nez bylo u nas zvykem na ustavech mineralogie universitniho smeru. Tento charakter vtiskl praci katedry jeji pozdejsi vedouci prof. RNDr. J. Kaspar, DrSc, clen korespondent CSAV, ktery take navazal uzkou spolupraci s radou prumyslovych podniku a instituci, zamerenych na ziskavani a upravu nerostnych surovin a vyrobu a opracovani krystalu. Prof. Bauer byl jeho prvnim spolupracovnikem a pokracovatelem v tradici. Spolupracoval se Spolkem pro chemickou a hutni vyrobu v Usti nad Labem pri synteze krystalu Verneuilovou metodou, tehdejsimi n.p. Monokrystaly a Dias v Turnove, s druzstvem Granat v Turnove, s n.p.Rudne doly Pribram a radou dalsich podniku. Z teto spoluprace vyplynula rada jeho praci a expertiz s prumyslovym vyuzitim.

Take vedecka a pedagogicka prace prof. Bauera byla ovlivnena jeho laskou k mineralogii, chemickym vzdelanim a smyslem pro technicke vyuziti. To je patrno z jeho puvodnich praci, kterych publikoval vice nez 150. Jeho zajem o mineralogii byl vsestranny, zabyval se optickou mineralogii, RTG difrakcni fazovou analyzou, urcovanim fyzikalnich vlastnosti nerostu a nerostnymi surovinami. Jeho bohate zkusenosti byly oceneny v mezinarodnim meritku tim, ze mu byla sverena spoluprace na rozboru mesicnich hornin ziskanych expedicemi Apollo a Luna 16. Byla mu sverena mineralogicka cast pruzkumu nasich korunovacnich klenotu a dalsich historickych klenotu a predmetu na Prazskem hrade a stal se tak jednim z pouze nekolika obycejnych smrtelniku, kterym bylo od vydani buly o mimoradne ochrane svatovaclavske koruny papezem Klimentem VI. v roce 1346 dovoleno dotknout se teto snad nejdulezitejsi pamatky naseho naroda.

Publikacni cinnost prof. Bauera byla nemene bohata. Nejvetsi a skutecne mezinarodni zajem vzbudil "Klic k urcovani nerostu", ktery vypracoval spolecne s vynikajicim fotografem F. Tvrzem a ktery vysel poprve v roce 1972 v nemcine (Der Kosmos - Mineralienfuehrer), pozdeji jeste v 9 jazycich a v roce 1988 nakonec i v cestine. Z ostatnich monografii, jejichz byl autorem nebo spoluautorem jsou to "Precious and Semiprecious Stones" (Octopus,Londyn 1983), "Edelsteine" (Artia l966), cesky preklad knihy J. Chojnackeho "Zaklady chemicke a fysikalni krystalografie" a dalsi. Prof. Bauer byl clenem vedeckych rad nekolika vyzkumnych ustavu a Narodniho musea v Praze. Od okamziku, kdy po valce zahajila nezapomenutelna profesorka A. Kochanovska s Dr. Kohlem a dalsimi spolupracovniky "Rentgenove rozhovory", byl jejich temer pravidelnym ucastnikem a take aktivnim prislusnikem tehdejsi male skupiny prukopniku rtg difrakce u nas. Byl spoluzakladatelem a dlouholetym aktivnim clenem Odborne skupiny pro chemii a fyziku krystalu, ktera byla vytvorena jako pobocka pri prazskem Mestskem vyboru byvale Ceskoslovenske vedecko-technicke spolecnosti, aby sdruzovala pracovniky zabyvajici se pestovanim, vlastnostmi a aplikaci krystalu, kteri byli rozptyleni v rade vedeckych a vyzkumnych pracovist a prumyslovych podniku. Byl dlouholetym clenem vyboru teto pobocky a pozdeji i clenem prazskeho Mestskeho vyboru CSVTS.

Byl clovekem vsestrannych zajmu, milovnikem zive i nezive prirody, umeni, zvlaste hudby, a jeho odborna, verejna a pedagogicka cinnost, jeho zajmy, jeho obetavost i smysl pro humor mu ziskaly mnoho uprimnych pratel nejen mezi spolupracovniky a absolventy VSCHT. Mezi nimi byl i nemaly pocet tech, kteri propadli kouzlu krystalu. Ti vsichni, cela VSCHT i odborna verejnost jeho odchodem ztratili nejen vsestranneho vedeckeho pracovnika, ale i dobreho a obetaveho cloveka.

Vlastimil Seidl

Recenze, knihy

Introduction to Crystallographic Statistics

Difrakcni analyza mechanickych napeti

I. Kraus, N. Ganev

Skripta jsou venovana technice statovovani pnuti rentgenografickou metodou. Vysvetluje se v nich problematika napeti v polykrystalickych materialech, podrobne se popisuji postupy rentgenograficke tenzometricke analyzy a uvadi se dlouha rada konkretnich aplikaci rtg difrakce pri mapovani napetovych poli v rozmanitych materialech a vyrobcich, tak jak byly behem poslednich nekolika let realizovany na Katedre fyzikalniho inzenyrstvi FJFI CVUT v Praze. Zvlastni kapitoly, ktere hlavni vykladovou linii doplnuji, jsou venovany neutronograficke difrakcni tenzometrii a nedifrakcnim metodam mereni zbytkovych napeti. Kdyz nepocitame uvod, je text skript rozdelen do 13 kapitol, ma 274 stran, 172 obrazku a 156 literarnich odkazu.

Ideovou pateri rentgenograficke tenzometrie je koncepce makroskopicke napjatosti krystalicke mrizky, ktera spojuje pojem makroskopicke deformace, tak jak ho zname z experimentalni pruznosti, a odpovidajici krystalografickou velicinou, makroskopickou deformaci mrizkovou. Z toho se ve vykladu vychazi a systematicky, podrobne a s vycerpavajici uplnosti se diskutuji vsechna specifika rentgenograficke techniky analyzy napeti ve vztahu ke strukture materialu a k ostatnim, zejmena mechanickym metodam mereni zbytkovych napeti. To je velmi vyznamnym prinosem prace. Z vlastni praxe v prumyslovych laboratorich vime, ze je to prave neuplna znalost vsech techto subtilnich interpretacnich aspektu, ktera muze leckdy vest k nespravnemu vykladu vysledku rentgenografickych tenzometrickych mereni, naslednym rozporum a neschopnosti efektivne rentgenografickou tenzometrii kombinovat s vysledky mereni odporovymi tenzometry a jinymi klasickymi technikami experimentalni pruznosti. Zavazna je citlivost rentgenograficke tenzometrie na elastickou anizotropii, coz prinasi jednak moznosti nedosazitelne mechanickymi metodami mereni, jednak nutnost korigovat (vyhodnocovat) vysledky ziskane rentgenografickou technikou na tento efekt. Jinym dulezitym aspektem je rozliseni plasticke a elasticke deformace. Zde se otevira siroke pole pro spolupraci difrakcni a mechanicke tenzometrie, jez se mohou vyborne doplnovat a ve spolupraci poskytnout materialovemu inzenyrstvi dalsi, velice cenne informace. Rtg difrakci muzeme rozlisit tri druhy zbytkovych napeti, ktere ovlivnuji strukturu materialu (a nasledne jeho vlastnosti) ruznym zpusobem. Ve skriptech je tato otazka podrobne rozebirana a je to, pokud vim, nejuplnejsi a nejzasvecenejsi vyklad predmetne problematiky, ktery kdy u nas vysel. Vyznam tohoto prinosu skript je nedocenitelny: v klasickych priruckach o experimentalni pruznosti se o tom hovori jenom okrajove, casto ne dost uplne a materialovi technologove leckdy ani netusi, co vsechno se lze takto o pnuti v materialu dozvedet. Velmi zavaznou specifikou rentgenograficke techniky mereni pnuti je jeji pozoruhodna hloubkova rozlisovaci sila. Je to dano malou penetracni schopnosti rtg zareni pouzivaneho pri difrakcni analyze (nekolik mikrometru). Kolimovanim, resp. fokusaci primarniho svazku lze dosahnout i pozoruhodneho rozliseni lateralniho, ktere je naprosto nedosazitelne jakymikoli jinymi technikami, coz umoznuje ucinne mapovani, resp. profilovani nehomogennich napetovych poli. Tento aspekt rentgenograficke tenzometrie se ve skriptech velmi podrobne probira, teoreticky i experimentalne a dokumentuje se celou jednou kapitolou (c.12) Prikladu rentgenove difrakcni analyzy nehomogennich napetovych poli v povrchovych vrstvach kovovych materialu.

Predkladana publikace I.Krause a N.Ganeva se vymyka obvyklemu pojeti skript jako instruktivni pomucky pro studenty, kteri maji (v zasade pasivne) zvladnout (teoreticke resp. experimentalni) principy dane discipliny. Publikace je napsana tak, ze muze velmi dobre slouzit i pro dalsi (postgradualni) vzdelavani absolventu vysokych skol, a take jako laboratorni prirucka pro pracovniky ruznych ustavu a instituci. Proto je text doplnen o kapitoly, ktere prinaseji podrobne pouceni o vsech strankach rentgenograficke laboratorni techniky: probiraji se nejen zalezitosti tykajici se experimentalniho usporadani, zpusobu provadeni mereni, sberu dat, jejich zpracovani a analyzy, ale i sirsi "zazemi" rentgenografie ( z krystalografie, fyziky a elektroniky). Velmi podrobne je pak dokumentovano velike mnozstvi rtg tenzometrickych mereni z praxe laboratore KIPL FJFI CVUT, coz predstavuje naprosto unikatni soubor mimoradne cennych informaci (odbornik oceni zvlaste kapitolu 13, ktera je venovana tenzometricke analyze keramickych latek, tedy problematice, ktera je nova, vysoce progresivni a z hlediska materialoveho inzenyrstvi mimoradne atraktivni).

Autori skripta vychazeji ze sve vlastni mnohalete praxe rentgenove tenzometrie na pracovisti KIPL FJFI, ktere je v tomto oboru u nas bez konkurence a na svete zaujima jedno z prvnich mist. Navazuji na sve predesle monografie (I.Kraus, V.V.Trofimov:"Rentgenova tenzometrie", Academia, Praha 1988; I.Kraus:"Rentgenografie nehomogennich napetovych poli", Academia, Praha 1990), ale prinaseji naprosto nove zpracovani a velke mnozstvi zcela novych experimentalnich vysledku. Jejich dilo - v soucasnosti nema na svete obdoby - otevira oblast rentgenove tenzometrie, tradicne vysoce specialisovanou domenu, siroke technicke verejnosti, jak si to velka uzitecnost teto discipliny pro materialovou technologii zasluhuje.

Skriptum Krause a Ganeva ma spickove odborne a pedagogicke kvality a svym zamerenim je velmi uzitecne jak pro rozvoj ceske vedy a inzenyrstvi, tak i pro zajemce - ctenare, kteri se pomoci tohoto skripta mohou zapracovat a stat se specialisty v discipline, jez je mimoradne progresivni.

J.Fiala

Statisticke zpracovani experimentalnich dat

M.Meloun, J.Militky

Kniha presentuje metody a postupy pro statisticke zpracovani experimentalnich dat s durazem na vyuziti vypocetni techniky. Prvni kapitola se zabyva chybami mereni (klasifikace chyb, charakteristika presnosti pristroju, modely mereni, kvantilove a momentove odhady chyb). V druhe kapitole se probiraji metody pruzkumove analyzy jednorozmernych dat a overeni predpokladu o datech a ve treti kapitole pak statisticka analyza jednorozmernych dat (bodove a intervalove odhady paramteru vybranych rozdeleni, robusni odhady a testovani statistickych hypotez). Ctvrta kapitola je venovana statisticke analyze vicerozmernych dat (zobrazeni vicerozmernych dat, charakteristiky vicerozmernych nahodnych velicin, odhady jejich parametru, overeni normality a statisticka analyza vektoru strednich hodnot a kovariacnich matic) a predmetem pate kapitoly je jednofaktorova a dvoufaktorova analyza rozptylu. Nejrozsahlejsi kapitola (c.6) pojednava o linearni regresi: ma celkem 220 stran a zabyva se geometrii metody nejmensich ctvercu, konstrukci intervalu spolehlivosti, testovanim hypotez, porovnavanim regresnich primek, numerickymi problemy linearni regrese na pocitaci, metodami ortogonalnich funkci a racionalnich hodnosti, regresni diagnostikou, postupy pri poruseni predpokladu pouzitelnosti metody nejmensich ctvercu a kalibraci. Problematika korelace se probira v sedme kapitole (korelacni modely pro dve a vice nahodnych velicin, parove, parcialni a vicenasobne korelacni koeficienty a koeficienty poradove korelace) a nelinearni regresni modely pak v kapitole osme (regresni kriteria, geometrie nelinearni regrese, nederivacni i derivacni metody, komplikace pri nelinearni regresi, metody pro urcovani nelinearity regresniho modelu, intervalove odhady parametru, testovani hypotez o odhadech parametru a tesnost prolozeni regresni krivky). Posledni dve kapitoly se zabyvaji numerickymi technikami interpolace a extrapolace ( kapitola 9: klasicke interpolacni postupy, inyerpolace pomoci splajnu, aproximace tabelarnich zavislosti a numericke vyhlazovani) a derivace prip. integrace (kapitola 10). Dodatek popisuje interaktivni programovy system ADSTAT pro statisticke zpracovani dat na PC.

Ve svetove, ale i v domaci odborne literature, se vyskytuje rada monografii venovanych statisticke analyze zmerenych hodnot. Kniha Melouna a Militkeho vsak mezi nimi zaujima zcela mimoradne postaveni. Mimoradny je jak rozsah knihy (839 stran), tak i kvalita zpracovani. Meloun a Militky vynalozili obrovske usili na to, aby arsenal statistickych technik, jez ve svem dile popisuji, byl co nejuplnejsi. V mnoha pripadech se uvadeji ruzne alternativni techniky pro reseni jednoho a tehoz problemu, coz nuti ctenare jednotlive metody porovnavat a rozhodovat se o volbe toho ktereho postupu podle povahy resene ulohy. Kniha obsahuje pces 400 resenych prikladu i radu uloh k samostatnemu procvicovani latky. Priklady jsou prevzaty z literatury nebo laboratorni praxe, nejsou to tedy skolni modelove ulohy. Ke knizce je prilozena disketa, na niz jsou ulozena data ke vsem prikladum a uloham. Vedle toho je na diskete k disposici programovy soubor ADSTAT, ktery umoznuje tyto priklady a ulohy resit a interaktivni statistickou analyzu dat prakticky procvicovat na samocinnem pocitaci. Timto zpusobem a samozrejme take volbou statistickych technik, ktere jsou v knize popisovany, je vyjadrena jeji prednostni orientace na postupy, pri nichz se vyuziva vypocetni technika.

Tak rozsahle a peclive (a take mimoradne zdarile) koncipovane dilo nemohlo samozrejme vzniknout ze dne na den. Ve skutecnosti je to jiz ctvrte, zcela prepracovane vydani knizky, kterou M.Meloun a J.Militky vydali poprve r. 1988. Je plodem intensivniho cileneho usili autoru, kteri dilo dlouha leta soustavne doplnovali, vybrusovali a prezkusovali v praxi proslulych postgradualnich kursu chemometrie na VSCHT v Pardubicich.

Kdyz si cteme v teto knizce a promyslime moznosti vyuziti materialu, ktery je v ni obsazen, uvedomujeme si, jak velky vyznam ma statistika pro prirodni, technicke, medicinske a spolecenske vedy. Ne nahodou je vubec nejcitovanejsi knihou na svete (dle vyzkumu Institute for Scientific Information) prave kniha o statistice (G.W.Snedecor, W.G.Cochran:"Statistical Methods", 6th ed., Iowa 1967). Rozdil mezi touto statistickou bibli a dilem Melouna a Militkeho odrazi hlavni zmenu, ke ktere doslo mezi daty jejich vydani: automatisaci vypoctu a hromadneho zpracovani dat pomoci samocinnych pocitacu. Zatimco Snedecor a Cochran se soustreduji na interpretaci procedur pro statistickou analyzu dat, Meloun a Militky procedury v podstate jen popisuji a uzivatelsky hodnoti. Popisuji jich ovsem mnohem vetsi pocet a mezi nimi takove, ktere by pro ctenare Snedecorovy-Cochranovy knihy (bez pouziti samocinneho pocitace) nemely prakticky vyznam. Dalo by se rici, ze kvantita nahradila kvalitu. Nebyla by to ale uplna pravda - a tedy by to nebyla pravda vubec. Kvantitativni dimense noveho pojeti je tak pregnantni, ze vyjadruje vpravde novou kvalitu: "computer intensive statistics". Melounovi a Militkemu se podarilo velmi citlive koncipovat svou knihu tak, aby plne vyuzila specificke moznosti moderni pocitacove techniky. Vytvorili tak dilo, ktere je dustojnym naslednikem Snedecorovy-Cochranovy knihy, a k tomu, aby se stalo nejcitovanejsi monografii na svete, mu chybi jenom to, ze neni napsano v anglictine.

J.Fiala

Sbornik Experimentalni techniky v rentgenove a neutronove strukturni analyze

Krystalograficka spolecnost, 1994, red. R. Kuzel, 266 stran

Zvane prednasky :

• Zdroje zareni pro rtg difrakci (J. Bradler)
• Monochromatizace rentgenoveho zareni (J. Hrdy)
• Fotograficky film a bodove detektory (N. Ganev, I. Kraus)
• Use of position sensitive detectors and imaging paltes in X-ray analysis (M. Ermrich, E.R. Wolfel)
• Monokrystalove filmove metody (S. Durovic, J. Hybler)
• Monokrystalova difraktometrie (J. Maixner)
• Neutronova difrakce (J. Kulda)
• Malouhlovy rozptyl zareni X a neutronu (J. Plestil)
• Specialni ulohy v praskove difrakci (M. Rieder)
• Praskova difraktometrie (R. Kuzel, D. Rafaja)
• Difraktometry se sirokouhlym polohove citlivym detektorem (Z. Weiss)
• Mereni integralnich intenzit v praskove difraktometrii (V. Valvoda)
• Zaklady difrakcni techniky mereni makroskopickych zbytkovych napeti (I. Kraus, N. Ganev)
• Dvoukrystalova a trojkrystalova difraktometrie (Z. Sourek, J. Kub)
• Rtg difuzni rozptyl v monokrystalech a tenkych vrstvach (V. Holy, J. Kubena)
• Metody rentgenove topografie (M. Polcarova)
• Experimentalni aspekty kvantitativni texturni analyzy (J. Zeman, M. Cepera)
• Neutronograficke studium textur (S. Vratislav, M. Dlouha)
• Difrakce a rozptyl rentgenoveho zareni za vysokych tlaku (M. Steinhart)
• Studium struktur pri nizkych teplotach (Z. Zak, T. Lis)
• Difrakcni experimenty pri vysokych teplotach (A. Buchal)

Difrakcia na polykrystalickych latkach

R D Print, Bratislava, 1994, red. L. Smrcok, 458 stran

• Zakladne pojmy strukturnej krystalografie (S. Durovic),
• Symetria a vlastnosti krystalov (P. Fejdi),
• Fyzikalne zaklady difrakcie (I. Cerven),
• Difrakcia na krystaloch (S. Durovic),
• Experimentalni zarizeni I. Principy (M. Rieder),
• Experimentalni zarizeni II. Detektory (N. Ganev, I. Kraus),
• Stanoveni presnych poloh a intenzit difrakcii (D. Rafaja),
• Textura v polykrystalickych materialech (P. Capkova),
• Powder pattern indexing : methods, strategies, recipes (D. Louer, Rennes, Francuzsko),
• Kvalitativni a kvantitativni fazova analyza (J. Fiala),
• Spresnovanie a riesenie krystalovych struktur (L. Smrcok),
• Difrakcni analyza makroskopickych napeti (I. Kraus, N. Ganev),
• Analyza rozsireni difrakcii (A. Buchal),
• Rtg difrakcni analyza polykrystalickych tenkych vrstev (R. Kuzel),
• Radialna distribucna analyza nekrystalickych latok (M. Jergel)
• Vyuzitie synchrotronoveho ziarenia pre strukturnu analyzu (M. Jergel).

Zijeme ve svete krystalu. Chodime po nich, bydlime v domech z krystalickych materialu, oblekame se do tkanin s krystalovou strukturou, bez krystalu se neobejde veda ani technika; krystaly nas leci, jime je, jsou soucasti naseho tela i jinych organismu.

Od prvnich pokusu charakterizovat neprebernou rozmanitost vnejsich tvaru prirodnich mineralu pomoci obecne platnych empirickych zakonu uplynula uz cela ctyri stoleti. Presto patri nauka o krystalech k tem prirodnim vedam, ktere se i v soucasne dobe dynamicky rozvijeji. Denne jsou ziskavany krystaly novych latek s pozadovanymi fyzikalnimi, chemickymi nebo mechanickymi vlastnostmi.

Krystalografie se stava zcela samozrejmou soucasti vychovy inzenyru, jejichz prace ma tvurci povahu. Nezalezi na tom, jestli sve vzdelani budou uplatnovat ve fyzice kovovych a nekovovych materialu, v oblasti pruznosti a pevnosti, fyzikalni metalurgii, v klasicke strojirenske technologii nebo specialni jaderne materialove technologii, v mikroelektronice, kvantove elektronice ci fyzice plazmatu.

Ucebnice Struktura a vlastnosti krystalu je urcena predevsim posluchacum radneho a postgradualniho studia na vysokych skolach technickeho i prirodovedneho zamereni. Aktualizovane udaje o strukture prvku a anorganickych sloucenin, ktere kniha obsahuje, mohou vsak byt uzitecne take zkusenym vyzkumnym pracovnikum v nejruznejsich oborech aplikaci krystalickych materialu.

Knihu lze zakoupit v knihkupectvi Academia, Praha 1, Vaclavske namesti 34.

TROCHU HUMORU

Stalo se ...

Pri praktiku z mechaniky maji studenti urcit dobu kyvu kyvadla.\\ Student, jiz dlouho soustredene pozorujici kyvadlo po chvili nestastne vola "Pane asistente, mne ty stopky nestaci, kyvadlo se stale hybe".

Zkousejici, jednu ruku v kapse, v druhe model krystalu se pta, v ocekavani odpovedi o symetrii krystalu. "Co to drzim v ruce?" Student se na nej zadumane podiva: "A ve ktere?"

Zkousejici: "Na jakou spektralni barvu je lidske oko nejcitlivejsi?" Odpoved: "Na bilou".

Obhajoba diplomove prace. Oponent: " Proc jste velkou cast sve prace opsal z publikace XY?" Odpoved: "Protoze jsem to sam nedovedl lepe vyjadrit".

Ucitelka fyziky nadiktovala zakum 7. tridy ZS k zapsani do sesitu:

Den otevrenych dveri na MFF UK:

Na stole lezi brozura s velkym napisem mc². Kolemjdouci se obraci ke svemu kamaradovi a hrde hlasi "Hele, Ohmuv zakon".

I napis "Fyzika pevnych latek" se docka ohodnoceni od stredoskolskeho studenta pripominajiciho skinheada. "Hele, vole, fyzika pevnych latek. Vole, k tomu mam averzi."

Bylo napsano...

Linearne polarizovane svetlo je svetlo, ktere se siri v jednom smeru.

Snad jedinou vyhodou vysokoteplotniho experimentu je, ze vzorek behem mereni nenavlhne.

Chyby v tabulce nejsou zahrnuty, protoze je pocitac neuvedl.

A na zaver jeden rtg sotek:

Vite o zajimavejsich, veselejsich, proste lepsich vetach ci prihodach ? Nevahejte, a napiste nam je.D

Diky. Lida D.