Pohled do historie Krystalografické společnosti

J. Hašek

Institute of Biotechnology, Czech Academy of Sciences, BIOCEV, Průmyslová 595, 252 50 Vestec

hasekjh@seznam.cz

Krystalografická společnost v letošním roce oslavuje 70 let od zahájení tradičních Rozhovorů o aktuálních otázkách, které jsou považovány za první aktivitu Krystalografické společnosti a také je 30-ti leté výročí vzniku Redakce Společnosti a vydání a distribuce prvního časopisu Společnosti „Materials Structure“. V tomto příspěvku připomeneme některá fakta o vývoji naší Společnosti.

Je všeobecně známé, že dějiny se píší vždy až když pamětníci zemřou nebo mají strach protestovat. Z tohoto hlediska je třeba vnímat i tento příspěvek. Období do roku 1978 znám pouze z dochovaných dokladů. V roce 1978 jsem byl Dr. Alanem Linkem požádán, abych zajišťoval činnost tehdejší „Odborné skupiny pro studium jemné struktury materiálů ionizačním zářením“. Následujících 45 let jsem se buď osobně zúčastnil, nebo ovlivňoval velkou část událostí, které se v rámci této organizace odehrály. Krystalografická společnost poskytovala svoje služby všem odborníkům z oboru, kteří o ně měli zájem. Proto je výčet její činnosti velice obsáhlý. Čítá 307 jednodenních seminářů (Rozhovorů) a více než 100 několikadenních konferencí. Na organizaci jejích akcí se významně podílelo více než sto lidí. Časopis „Materials Structure“ je vydáván již 30 let a je tak velice dobrým dokumentem o vývoji krystalografie v Čechách a na Slovensku.   

Počátky organizace života krystalografů

Ve starověku byl zájem pouze o technické vědy využitelné ve vojenství a mineralogii spojenou s hornictvím. Rozhodně ale nešlo o masovou záležitost. Zájem o přírodní vědy stoupá až během průmyslové revoluce během 18 a 19.sloletí. Královská česká společnost nauk vznikla na přelomu 60. a 70. let 18. století. První dochovalý písemný záznam v roce 1784).

Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (ČACFJVSU) vznikla 9. října 1888 schválením zemským sněmem Království českého. Její stanovy odsouhlasil  23. ledna 1890 císař František Josef  I.  Podnikatel J. Hlávka pronajal za 200 tisíc zlatých pro Českou akademii část prostor v Národním muzeu na Václavském náměstí postaveném v letech 1885–1891 místo zbořené koňské brány. J. Hlávka se potom stal prvním předsedou České akademie (1890–1908) a majetkově a zájmově ji propojil s Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových založeným 1904).

V roce 1918 byla císařská ČACFJVSU přejmenována na Českou akademii věd a umění (ČAVU). Tuto instituci nyní Akamedie Věd ČR považuje za svoji předchůdkyni. Kromě ČAVU byla v roce 1920 založena Masarykova akademie práce (MAP) sdružující organizace technické práce v Československu a v roce 1924 přibyla Československá národní rada badatelská (ČSNRB) zastupující československou vědu ve vztahu k  mezinárodním vědeckým institucím.

Členství Československého národního komitétu v IUCr bylo od roku 1948 financováno touto Radou vlády pro zahraniční styky přes Přírodovědeckou fakultou Karlovy Univerzity. Později tuto roli převzala Československá akademie věd (ČSAV) a členský poplatek byl hrazen z rospočtu zahraničního odboru ČSAV až do roku 2017. Právníci AV ČR zrušili v tomto roce možnost financování komitétů přes AV ČR  a proto je od roku 2018 členský poplatek v IUCr hrazen Krystalografickou společností. Komitét IUCr je tedy nyní součástí právnické osoby Krystalografická společnost, která nyní platí členské příspěvky. Komitét který nemá svoji právní subjektivitu a obvykle zasedá společně s Krystalografickou radou společnosti.

Již počátkem 20, století byly prováděny pokusy s rtg zářením ve Škodových závodech, na mineralogické fakultě, v Ústavu technické fyziky, atd. Odeznělo také několik přednášek a kurzů, vyšlo několik skript a brožůr věnovaných výzkumu pomocí rtg záření, ale soustavně se organizací krystalografie nikdo nezabýval.

 Po konci 2.světové války si všechny průmyslově vyvinuté státy uvědomily, že vítězství bylo podmíněno  zejména kvalitou průmyslu a úrovní rozvoje vědy. Proto všechny pokročilé státy v té době masivně investovaly do výzkumných pracovišť a univerzit. V Československu tento trend znamenal ne příliš účelné investice do rezortních ústavů u výrobních podniků – většina v 90-tých letech nepřežila nástup konkurence. Naopak, soustředění několika již existujících existujících a založení desítek nových výzkumných ústavů v Akademii věd se ukázalo natolik efektivní, že AV ČR se po otevření Československa světu hned dostala mezi nejlépe hodnocené výzkumné organizace ve světě.

Krystalografové jakožto experimentální obor měli v době studené války velký problém s přístrojovým vybavením. Československo jako technicky nejrozvinutější země východního bloku neměla kvůli přísnému embargu kam zboží efektivně vyvážet a odkud dovážet kvalitní technologie a součástky.  Skupině odborníků kolem A.Kochanovské se sice podařilo přimět CHIRANU vyrábět většinu přístrojů pro X-ray filmové metody, ale celý program byl vysoce ztrátový protože nebyl odbyt. Nástup počitačového zpracování obrazu znamenal úplný zánik projektu, protože vývoj automatických difraktometrů by byl mnohonásobně dražší a odbyt by byl minimální. Během 70-tých let výroba prakticky zanikla. Po otevření trhu do světa výroba v českých pobočkách CHIRANY zcela zanikla. Nicméně, slovenská CHIRANA se po otevření světového trhu uchytila a úspěšně produkuje rtg a další zařízení pro zdravotnictví.

Rozhovory – jednodenní putovní semináře o problémech strukturní analýzy  

Počátky soustavné organizace krystalografické komunity a snahy o vytvoření podmínek pro pravidelnou komunikaci mezi pracovišti zabývajícími se rtg strukturní analýzou lze však vystopovat už v roce 1953. První „Rozhovory o aktuálních otázkách v mikrorrentgenu“ organizované prof.Kochanovskou se odehrály před 70 lety v budově nově založené Československé akademie věd (ČSAV) na Národní třídě. Pozvánky a zápisy ze schůzí byly psány průklepy na psacím stroji. První záznam v archivu Krystalografické společnosti je až o 4. Rozhovorech 21.dubna 1954, které se konaly v Ústavu Technické Fyziky ČSAV (dnes FzÚ AV ČR v Cukrovarnické ulici). Až do 26.Rozhovorů pozvánky rozesílal ředitel  ÚTF ČSAV Dr.Jindřich Bačkovský. Schůze v té době řídily a zápis podepsovali obvykle Dr. Simerská a Doc.Dr. Kochanovská.

Vznik "Odborné skupiny pro studium struktury materiálů"

Na 27. Rozhovorech dne 12.6.1957 byla ustavena „Pracovní skupina pro studium jemné struktury materiálů“ pod hlavičkou krajského výboru Československé vědeckotechnické společností – odborné skupiny pro hutnictví a slévárenství (ČSVTS HS). Rozhovory se konaly buď v budově ČSAV na Národní třídě a nebo v některém hostitelském ústavu. Od 56. Rozhovorů 31.5.1962 jsou pozvánky podepisovány Prof.Dr.A. Kochanovskou a Dr.M. Rozsívalem (ředitel ÚFPL-nově přejmenovaný ÚTF). 

75. Rozhovory 19.4.1966 podepsané prof. Kochanovskou byly již pořádané "Odbornou skupinou pro studium jemné struktury materiálů ionizačním zářením" Komise jaderné techniky Ústřední rady ČSVTS. Pod touoto hlavičkou byly Rozhovory pořádány až do zřízení samostatné Krystalografické společnosti v roce 1991.  Od 91. Rozhovorů se na pozvánkách podepisuje také Dr.K. Melka (tajemník OS). Od 103. Rozhovorů (4. 1. 1971) se na pozvánkách objevuje též jména Dr.K. Humla a  stále častěji je využíván přednáškový sál v ÚMCH AV ČR na Petřinách.

Programy Rozhovorů jsou k dispozici na WEBu Krystalografické společnosti od roku 1995, tj. pozvánky na 229-306 Rozhovory. Pozvánky a zápisy z dřívějších Rozhovorů jsou k disposici pouze v papírové formě v archivu Krystalografické společnosti.

Zpočátku byla činnost odborných skupin předcházejících vznik Krystalografické společnosti soustředěna kolem silných osobností jako byla Prof. Kochanovská a Dr. Línek. V průběhu osmdesátých let činnost postupně nabývala charakteru spolku až v roce 1991 byla vytvořena samostatně fungující společnost. Zejména zpočátku měla na činnost skupiny zásadní vliv dvojice předseda-tajemník. Z archivu vyplývá, že v padesátých letech byly Rozhovory organizovány Prof. Kochanovskou a Dr. Kohlem. Od roku 1966 to byla dvojice (Prof. A. Kochanovská- Ing.B. Rada), od roku 1968 (Prof.A. Kochanovská- Dr.K. Melka), od roku 1975 (Dr.A. Linek- Ing Nehasil), od roku 1978 (Dr.A. Linek- J.Hašek). V roce 1978 na konferenci v Modré u Bratislavy byl tajemníkem zvolen Jindřich Hašek z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Ten kromě Rozhovorů zorganizoval do roku 1985 několik týdenních kurzů se zvanými přednášejícími  plně pokrývající jednotlivé oblasti krystalografie.

Do roku 1985 byla činnost Odborné skupiny formálně representována pouze předsedou a tajemníkem. K vytvoření vnitřní struktury odborné skupiny došlo na kolokviu v Jenišově na Lipnu v květnu 1985. Od té doby je organizace řízena volenou Krystalografickou radou. Rada následně volí funkcionáře výkonného výboru a rozhoduje o odborných komisích. Do vedení odborné skupiny byli v té době zvoleni J.Hašek  (předseda)  a V. Valvoda  (tajemník). Od roku 1989 to byli J. Hašek a R. Černý. V roce 1990 se stal tajemníkem společnosti R. Kužel. Byly také  jmenovány komise pro řešení jistých specálních problémů v té době zajímavých. Tato struktura zůstala i po vytvoření samostatné Krystalografické společnosti v roce 1991. Od roku 1991 byli do vedení opakovaně voleni J. Hašek (předseda) a R. Kužel (tajemník). Od roku 2018 je součástí struktury Společnosti též Komitét IUCr.

Počínaje konferencí „Aplikace strukturní analýzy v materiálovém výzkumu“ v Jenišově na Lipně v květnu 1985 běží prakticky každým rokem standardní výroční konference (zvaná později STRUKTURA) kde si účastníci konference kromě několika zvaných přednášek sami hlásí svoje vlastní příspěvky.

Vznik právnické osoby „Krystalografická společnost“

Do roku 1991 nebyla Odborná skupina samostatnou právnickou osobou. Neměla samostatné účetnictví a každá akce musela být pod hlavičkou nějaké "zastřešující" právnické osoby a musela začínat a končit s nulovým kontem. Dokumenty se stávaly právně definovatelné jen prostřednictvím podpisu. Pro organizaci větších akcí a pro vydávání vlastního časopisu to byla zcela neúnosná situace.

Návrh na vytvoření samostatného občanského sdružení Krystalografické společnosti a "Stanovy Krystalografické společnosti" byly předloženy k veřejné diskusi shromáždění krystalografů na kolokviu v Malé Morávce v říjnu 1988. Ministerstvo vnitra zaregistrovalo Krystalografickou společnost dne 6.2.1991 podle zákona č. 83/1990 Sb pod jednacím čislem VSP/1-4934/91R a s  DIČO 006-18628192. Nově vzniklá Krystalografická společnost se přihlásila se do v té době nově vytvořené Rady vědeckých společností. Tato rada zastupuje členské společnosti ve vztahu ke státnímu rozpočtu a vzhledem k Akademii věd ČR.

Osamostatnění rozpočtu Krystalografické společnosti vedlo k  tomu, že v krátké době byla Krystalografická společnost schopna samostatně financovat vydávání vlastního časopisu "Materials Structure", pořádat velké konference, např.Evropskou krystalografickou konferenci s 1200 účastníky v roce 1998, celosvětový kongres v roce 2021, samostatnou výstavu "Struktura mikrosvěta" v přízemí Národního muzea, zajišťovat pronájem a provoz strukturních databází a významně dotovat některé další akce obecného zájmu, např. přehlídky studentských prací, atd.

Publikační činnost Krystalografické společnosti

Již v roce 1980 vznikla idea dopravit členům společnosti společně s pozvánkou na semináře i další informace. Nebylo to snadné, protože v té době byly možnosti tisku omezené a  tiskarny nekvalitní. Tisk původní proto-formy Bulletinu na počítači sice umožnil tisk konkrétních adres přímo do každého bulletinu, takže vhodným složením skládanky vznikl dopis již s přetištěnou adresou. Tisk na jehličkové tiskárně byl ale velmi nevzhledný. Odborná skupina nebyla právnická osoba a tak ani nemohla mít vlastní finance. Proto v té době vše probíhalo přes pověřené "zastřešující organizace". Financování běžící přes účtárnu KJT ČSVTS nebo přes Domy techniky znamenalo, že každá akce začínala s nulou na účtu a musela končit s nulou na účtu.Takže jsme Bulletiny tiskli vždy jako součást nějaké akce, kde se vybíralo vložné. Podle zásady pokud si někdo nestěžuje, vše je povoleno.  Tisk Bulletinu, tedy bylo možné realizovat jen  v rámci kolokvií na které bylo vybíráno vložné, obvykle  jen jednou v roce a to tou nejlacinější formou.

V roce 1986 přichází se svojí iniciativou také S. Ďurovič, který inicioval a po dobu pěti let řídil "Komisi pro krystalografické názvosloví". Z. Weiss, který byl místopředsedou této komise zajistil tiskárnu v Ostravě nejen pro tisk "Krystalografického názvosloví" ale uvolil být též  technickým redaktorem Bulletinu. J.Fiala přijal funkci odborného redaktora a vznikla serie jedenácti modře pruhovaných brožur v letech 1986-1993. V roce 1990 již nebylo možné tisk realizovat "Ostravskou cestou" a  proto technická část realizace přešla zpět do Prahy. 

Časopis Materials Structure

Po vzniku Krystalografické společnosti  jako samostatné právnické osoby v roce 1991 jsme mohli přejít na vydávání technicky a finančně náročnější formy odborného časopisu. Redakce Krystalografické společnosti byla formálně zaregistrována 31.5.1994. Od té doby společnost označuje neperiodické publikace vlastním mezinárodním číslem ISBN a vydává vlastní odborný časopis "Materials Structure" pod  mezinárodním kódovým označením ISSN  1210-8529.

Jeho zařazení do seznamu registrovaných časopisů pro výpočet impakt faktoru však není možné. Velké tiskařské koncerny profitují na tom, že se prosadilo velice sporné hodnocení lídí podle impact faktoru časopisu do kterého článek pošlou. Zavedení nově vznikajícího časopisu proto vyžaduje oběť několika desítek vědců, kteří ztratí drahocenné impact faktory po dobu několika let potřebných k výpočtu impact faktoru. Nelze se proto divit většině vědců, kteří řídí své publikační aktivity podle impact faktorů a kupují si za státní peníze vysoké impakt faktory od tradičních tiskařských firem.

Serie konferencí ke specializovaným oblastem krystalografie

Krystalografická společnost uspořádala 14 mezinárodních konferencí z pověření mezinárodních nevládních organizací a také několik serii konferencí orientovaným na speciální témata v krystalografii.

Dále to byla serie deseti RPDK konferencí (Regional Powder Diffraction Conferences). Serie kurzů Advanced Methods in Bio-crystallization z pověření Federace Evropských biologických společností FEBS.

Serie konferencí „Setkání českých a slovenských strukturních biologů“ 2002-2023

S myšlenkou pravidelného ročního setkávání českých a slovenských struikturních biologů přišel a realizoval Bohdan Schneider. Jako vhodné místo se ukázalo Akademické a univerzitní centrum v zámku v Nových Hradech. První setkání bylo 14-16.března 2002 bylo velice úspěšné, protože iniciovalo spolupráci mezi odlišnými fuzikálními metodami zkoumání biologiockých materiálů – rtg difrakce, neutronocá difrakce, maloúhlový rozptyl, spektroskopické metody, NMR, molekulární modelování, výpočetní simulace, atd. Prvních devět konferencí strukturních biologů organizovala Krystalografická společnost a publikovala též abstrakty v časopise Krystalografické společnosti „Materials Structure“.

Na „Setkání“ 19. března 2010 byl projednán návrh stanov „České společnosti strukturních biologů“ (ČSSB). Přípravný výbor a též první zvolený výkonný výbor pro období  (2010-2015) měl složení Jan Dohnálek, Rüdiger Ettrich, Jindřich Hašek, Richard Hrabal, Bohdan Schneider, Tomáš Obšil, Vladimír Sklenář. Od té doby ČSSB organizuje tyto konference samostatně, ale vydávání speciálního čísla časopisu ke každé konference pokračuje . Krystalografická společnost do dnešního dne vydala z této konference již 19 speciálních dílů časopisu „Materials Structure“ ISSN  1210-8529  a spolupráce obou společností úspěšně pokračuje.

Atributy Krystalografické společnosti

Cechovní právo - žezlo Krystalografické společnosti.

Žezlo bylo vyrobeno nezávislou komisí ve složení: Doc.T. Havlík, Dr.F. Eichler a Ing.M. Petrák a bylo oficiálně inaugurováno na kolokviu ve Vojtěchově u Hvozdu na Moravě  18-22.5.1992. Žezlo tvoří rentgenové lampa ozdobená krystaly.

1.       Násada byla vysoustružena mistrnou rukou ctěného velmistra doktora Tomáše Havlíka (Košice)

2.       Rtg lampa vyrobená proslavenou firmou Chirana státní podnik Modřany, Praha 4, byla věnována tomuto bohulibnému účelu velmistrem Ing. Milanem Petrákem (Ústí nad Labem)

3.       Drahé kameny umístené kolem zdroje záření X pochází zejména z dílnu velmistra Františka Eichlera:

·         Křemen pochází z  Žulové (Slezko) – dar Dr. Františka Eichlera (Stráž pod Skalskem)

·         Amfibol pochází z Valeče (Doupovské vrchy) - dílo Dr.Františka Eichlera

·         Kalcit je z rudných dolů na Slovensku  –  věnován Dr. Tomášem Havlíkem

·         Pyrit pochází z uhelných dolů ve Vintířově u Chomutova

Komise Havlík, Petrák a Eichler se též jednomyslným prohlášením ustanovila způsobilou vydat návod k použitíé insignie.

Insignie  -  pravidla a způsob použití

§ 1 .

Insignie je nejvyšší symbol Krystalografické společnosti a vykonává funkci cechovního práva na věčné časy.

§ 2 .

Opatrovníkem, správcem a osobou odpovědnou za používání insignie je úřadující president společnosti. Je povinen insignii milovat, chránit před zneužitím a uchovávat na chladném a suchém místě.

§ 3 .

Členové Krystalografické společnosti jsou povini prokazovat insignii přiměřenou úctu a chránit ji pčed zneuctěním. Poctivý nálezce je za její na vrácení do rukou opatrovníka odměněn. 

§ 4 .

Pro styk s insignií platí zvláštní pravidla:

A.       v okruhu 2 metrů je zakázáno požívat potraviny, nápoje a řešit národnostní problémy,

B.        je zakázáno líbat insignii na beriliová okénka,

C.        je zakázáno mechanicky narušovat vákuum insignie.

§ 5 .

Tato pravidla platí na věčné časy, minimálně však na dobu jednoho roku. Mohou být změněna pouze při vyjímečné příležitosti a to zvláštní komisí, která se prohlásí za způsobilou tyto změny provést.

Ve Vojtěchově u Hvozdu na Moravě dne 20.5.1992

Tomáš Havlík, František Eichler, Milan Petrák v.r.

Znak Krystalografické společnosti

Design znaku Krystalografické společnosti pochází z dílny proslulého mistra Zdenka Zikmunda, doktora přírodních věd, světově proslulého pracemi o symetrii fázových rozhraní. Znak Krystalografické společnosti byl vybrán na kolokviu v Malé Morávce základě konkurzu vyhlášeného v lednu 1988. Vítěz konkurzu Z.Zikmund ve znaku zobrazil šestičetnou symetrii krystalů a difrakci rtg záření (X-Rays) na mřížových rovinách krystalu.

Znak má mnoho zdařilých obměn k příležitosti významějších konferencí z rokou R.Kužela a L.Dobiášové.

Vztah Krystalografické společnosti k mezinárodním organizacím

Z mezinárodního hlediska jsou důležité vztahy společnosti k Mezinárodní krystalografické unii (IUCr) a k Evropské krystalografické asociaci (ECA) .

International Union for Crystallography (IUCr)   https://www.iucr.org/

Mezinárodní krystalografická unie (International Union of Crystallography - IUCr) vznikla v průběhu roku 1947 a byla přijata do Mezinárodní rady vědeckých unií  (ICSU) dne 7.4.1947. Základní aktivity IUCr  - vydávání časopisů, pořádání kongresů IUCr, práce komisí specializovaných na jednotlivé podobory krystalografie se plnohodnotně rozběhly již v roce 1948. Československo patří mezi pět  zakládajících členů IUCr společně s USA, Velkou Británií, Norskem a Kanadou na prvním kongresu IUCr v roce 1948 v Bostonu díky a Prof. Františkovi Slavíkovi a Prof. Jiřímu Novákovi (řediteli Mineralogického ústavu PF UK v Praze). Československý národní komitét IUCr byl do IUCr přijat 16.10.1948. Členství Československého národního komitétu (NK) bylo původně financováno Radou vlády pro zahraniční styky a přes Přírodovědeckou fakultou Karlovy Univerzity. Po delších sporech zdali krystalografie patří pod mineralogii, hutnictví, fyziku a nebo chemii došlo k převedení komitétu pod fyzikální sekci ČSAV.

Z archivních materiálů dále vyplývá že po převedení NK do ČSAV od 11.11.1957 byla předsedou NK Prof. Kochanovská. Od 27.10.1976 to byl Prof. Garaj. V letech (1982-1991) předsedal NK Dr.K.Huml, v letech  (1992-1997) Dr. M. Dunaj-Jurčo a potom Dr. R.Kužel (1998-2001). Po rozdělení Československa nebyl Komitét rozdělen a skládá se nyní ze čtyř osob volených Vědeckou radou Krystalografické společnosti a čtyř osob volených Odbornou skupinou chémie tuhej fáze Slovenské VTS.

První celosvětový kongres IUCr byl zorganizován 28.7.-3.8.1948 na Harvardské universitě v Bostonu na pozvání Americké krystalografické společnosti. Od té doby se kongresy IUCr navštěvované 2 až 4 tisíci účastníky opakují až  do dnešní doby v pravidelných tříletých intervalech.

 V roce 1948 IUCr vydávala pouze jediný časopis Acta Crystallographica. V současné době IUCr vydává celkem jedenáct časopisů označených Acta crystalographica A, B, C, D, E, F specializovaných na jednotlivé podobory krystalografie, dále časopis Journal of Synchrotron Radiation, Journal of Applied Crystallography, IUCr data, IUCr Journal  a Newsletter IUCr. Tištěné papírové vydání všech  časopisů IUCr od roku 1948 zabírá v knihovně 15 metrů. Všechny časopisy jsou však nyní samozřejmě dostupné i v digitální formě.

V komisích IUCr  pracovalo několik desítek lidí z ČR. Prof. R. Kužel pracoval  po dvě volební období  v exekutivě  IUCr a Krystalografická společnost pořádala Krystalografický Kongres IUCr v Praze v roce 2021.

European Crystallographic Association (ECA)  https://ecanews.org/

V letech kdy není kongres IUCr je od roku 1973 pořádán také Evropská krystalografická konference (European Crystallograpic Meeting – ECA (https://ecanews.org/meetings/). Evropská krystalografická společnost „European Crystallographic Association“ (ECA) byla založena až během sedmnácté ECM-17 konference v Lisobonu. Konference ECM-18 pořádaná Krystalografickou společností v roce 1998 v Praze tedy byla první konferencí pod patronátem fungující Evropské krystalografické společnosti.

V zájmových skupinách pracuje stále několik českých a slovemských krystalografů. K. Huml byl v minulosti 7 let presidentem ECA . J. Hašek byl několikrát v radě ECA a devět let byl auditoren ECA. Prof.R.Kužel  byl v minulostí v radě ECA a ve výkoném výboru ECA.