Molekulární nahrazení je jednou z obecných metod řešení fázového problému v makromolekulární krystalografii, je však kriticky závislé na dostupnosti modelu strukturně podobného proteinu, pro který následně hledáme správné natočení a umístění v elementární buňce, tak abychom našli iniciální set fází pro naší krystalovou strukturu. Program byl původně koncipován jako „ab initio“ fázování využívající vysoce strukturně identické fragmenty jako jsou polyalaninové alfa helixy. Od září 2009, kdy byl oficilně uvolněn pro proteinově-krystalografickou komunitu, je jeho základem kombinace přesného umísťování strukturně homologiích fragmentů pomocí programu PHASER1 (polyalaninové alfa helixy a případné další strukturně identické molekuly) a programu SHELXE2, který zlepšuje fáze pomocí algoritmů pro úpravu elektronových hustot a následným trasováním a postupným budováním krystalové struktury. V současnosti program ARCIMBOLDO3 (http://chango.ibmb.csic.es/) je provozován v několika obměnách, zaprvé jeho paralelizovaná plná verze pro počítačový cluster, ale i zjednodušená verze pro vícejádrové počítače ARCIBOLDO-Lite, která je součástí souboru programů CCP4 i s GUI v CCP4i.
Použití programu ARCIBOLDO-Lite je demonstrováno na řešení struktury C-koncové části Endolysinu Corynebacterium phage BFK20. Krystaly poskytly dobrá difrakční data, pokusy o fázování metodami SAD a MIRAD pro krystaly dotované těžkými ionty a komplexními molekulami s těžkými atomy však selhaly.