Stanovení distribuce velikosti krystalitů diamantu v oboru 40 – 400 mm

J. Vavrda

Myslechovice 70, 783 21 Chudobín

Pro velikost intereferenční skrvny od difrkace na jednom krystalitu ve válcové komoře byl na základě trigonometrických úvah odvozen vztah [1, 2]:

v němž V je velikost intereferenční skvrny ve vertikálním směru, a je lineární rozměr krystalitu, R je poloměr komory, a je radiální divergence primárního svazku, b zahrnuje chromatickou a difrakční komponentu divergence, přičemž platnost vztahu je omezena na oblast kolem rovníku filmu.

Rozdělení velikosti intereferenčních skvrn v této oblasti bylo měřeno při zvětšení 21x na mikroskopu a laterálně pohyblivým stolkem a kalibrovanou stupnicí v rovině okuláru. Gaussovská distribuce velikosti krystalitů diaprachů získaných drcením a klasifikací z Kongo boartu je rtg difrakcí ve válcové komoře transformována do asymetrické distribuce velikosti interferenčních skvrn. Obě distribuce byly kvantifikovány pomocí centrálních momentů 1. až 4. stupně a z nich odvozených veličin – střední hodnoty, směrodatné odchylky, šikmosti a špičatosti, přičemž statisticky významné korelace byly zjištěny jen mezi středními hodnotami a směrodatnými odchylkami. To umožňuje stanovení distribuce velikosti diaprachů stejné kvalitativní třídy, z níž byly kvantitativní korelace odvozeny.

Průmyslové diamanty přírodní pro brusné účely jsou charakterizovány mozaikovitou substrukturou krystalitů, zatímco diamanty syntetické mají substrukturu asterickou, což se projevuje v difrakčním experimentu. Za tyto rozdíly je zodpovědna rozdílná krystalizační geneze v přírodních trubkách a vysokotlakých zařízeních [3, 4].

Vzhledem k těmto okolnostem byl navržen nový difrakční postup s desintegrujícími prvky umožňující sledovat i subkrystalické parametry mříže. Tento postup vyžadující komoru nového typu [5] dosud nebyl realizován.

[1] J. Vavrda: Studium morfologie diamantů rentgenovou difrakcí. Zkušební zpráva RTG 36/67, VÚPM Šumperk

[2] J. Vavrda: Siemens Review 36 (1969), 3rd special issue: X-ray and Electron Microscopy News, 58-63.

[3] J. Vavrda, Pokroky práškové metalurgie (1969), č.3, 3-32.

[4] J. Vavrda, Sklář a keramik, 54 (2000), 55-57.

[5] J. Vavrda, dosud neuplatněná PV z roku 1967.