This book forms a part of a series of books sponsored by the International Union of Crystallography and published by Oxford University Press. It is intended to serve as a manual -- the first of this kind and the only at present -- of the Rietveld method, which is widely recognized to be uniquely valuable for x--ray structural analysis of those crystalline materials which are not available as single crystals. The book consists of fifteen chapters, written by different authors.
The first chapter (R.A. Young) presents a general introductory account of what the Rietveld method is and how it works. In the second chapter, H.M. Rietveld reports on the inception and early development of his method and on the growth of its acceptance from being initially ignored to the very widespread and vigorous use in many fields that it now enjoys. In chapter 3 (E. Prince), mathematical aspects of Rietveld refinement are reviewed: the method of least squares, constrained models and propagation of errors. Formulae for the inclusion of absorption, multiple scattering, and extinction in Rietveld analysis are given in the fourth chapter (T.M. Sabine). R.J. Hill discusses data collection strategies, pattern--decomposition analysis, neutron and x--ray differences, multiphase mixtures and phase abundance analysis with the Rietveld method in the fifth chapter, while background modelling is the scope of chapter 6 (J.W. Richardson Jr.). R.L. Snyder provided a chapter (no.7) on analytical profile fitting of x--ray powder diffraction patterns. Origins of line--profile shapes and breadths and extraction of size and strain data in both the Rietveld method and pattern decomposition is considered in the eighth chapter (R.L. Delhez, T.H. de Keijser, J.I. Langford, D. Louer, E.J. Mittemeijer, E.J. Sonneveld). P. Suortti examines the x--ray powder diffraction line profile from another point of view, discussing in detail contribution of thermal diffuse scattering from acoustic phonons (chapter 9). The tenth chapter conveys the reasons to combine Rietveld analysis with constraints and restraints reflecting a variety of stereochemical knowledge (Ch. Baerlocher). Rietveld refinement with time--of--flight powder diffraction data from pulsed neutron sources is the scope of the chapter no.11 (W.I.F. David, J.D. Jorgensen) and R.B. von Dreele writes on combined x--ray and neutron Rietveld refinement in the twelfth chapter. Rietveld analysis programs named RIETAN and PREMOS and their successful applications to sophisticated analyses of incommensurate structures are described in chapter 13 (F. Izumi). H. Toraya compares individual profile--fitting, the Pawley and the Rietveld methods and recommends that these three methods for the study of materials are better used complementarily to each other than on their own (chapter no.14). The last, fifteen chapter, written by A.K. Cheetham is devoted to the ab initio structure determination and shows that although there remains a substantial gap between the complexity of the structures that can be solved and those that can be refined by the Rietveld method, the prospect of solving structures of substantial complexity is well within reach and will present an exciting challenge during the coming decade.
The whole book is very well designed and written. It will be of great value for materials technology where powder diffraction methods play a central role in the discovery and characterization of new materials.
Jaroslav Fiala
This is a book of reference and training for people dealing with multivariate arrays of data, i.e. with spectra. That is why this book is well suited to powder diffraction where the manipulation of vectorial quantities (multivariate patterns) represents the technical basis of the great deal of work done.
The book is made of eight chapters and two software appendices. Individual chapters were written by different authors: N. Bratchell, R.G. Brereton and J.M. Deane from U.K., O.M. Kvalheim and T.V. Karstang from Norway, P.J. Lewi and D.L. Massart from Belgium and D. Coomans from Queensland, Austria.
The first two chapters provide a general, largely geometric, view of pattern recognition. Expressing matrices of measured data as spatial patterns of points in multivariate space has widespread and important applications in regression, discrimination and correlation, in classification, in reduction of dimensionality and in the search for meaningful structure of data. Chapters 3 and 4 include mathematical formalism--linear algebra and draw closer links between multidimensional space, vectors, data and statistics. Chapter 5 explores further the topic of principal component analysis (PCA) which is probably the multivariate statistical technique most widely used for data reduction. In PCA, the set of correlated variables under analysis are transformed into a set of uncorrelated variables (principal components) to identify/display their variation structure, to detect outliers and to classify the data (samples, spectra). Chapters 6 to 8 discuss ways to classify groups of data sets, namely unsupervised approaches (cluster analysis), soft modelling (exemplified by SIMCA = Soft Independent Modelling of Class Analogies) and hard modelling. The two software appendices introduce the packages SPECTRAMAP and SIRIUS, which can be ordered for 100 USD from Elsevier Science Publishers (ISBN 0--444--89785--2) making use of an order form enclosed. "Spectramap is a program for multivariate analysis of tabulated data, which includes a number of basic procedures among which are principal component analysis, correspondence factor analysis and spectral map analysis. "Sirius" is a comprehensive general--purpose program for analysis and display of multivariate data.
The ideas and procedures described in the book are based on experience acquired in various spectroscopies, chromatographic methods and many other analytical techniques which are in fact rather far from powder diffraction. And, therefore, we are convinced that useful and inspiring new ideas will be drawn from this book by powder diffraction community. Chemometrics collects the best and most important ideas, conceptions and procedures invented by chemists; well let us make use of this intellectual treasure !
Jaroslav Fiala
This is an index to the review literature in all areas of science and technology. It provides cover--to--cover indexing of 209 current review serials, as well as selective coverage of review--type articles from 2341 international journals. Review articles proved to be of high value for scientists and scholars enabling them to maintain current awareness of present activity in their own and related fields of interest. They are useful to students in understanding new subjects, and to specialists and researches in continuing education or in obtaining an overview of a subject outside their field of specialization before commencing a new project. And, last but not least, reviews are almost invariably accompanied by comprehensive bibliographies of the primary documents reviewed, and are therefore useful as bibliographic tools in making retrospective literature searches. But very low frequency of review articles compared to the total literature (estimated at between 3 % and 4 %) makes their search rather difficult and inefficient. That is why Institute for Scientific Information (3501 Market Street, Philadelphia, Pennsylvania 19104) started to produce Index to Scientific Reviews (ISR) which is, in fact, the only multidisciplinary index specially designed to help to locate review articles.
The first issue of ISR appeared in 1975, covering the review literature of 1974. Since then it appears annually in two hardbound semiannuals. Each issue includes: the Source Index, which provides complete bibliographic information for each review article (22,993) review articles are covered by the 1992 First Semiannual), and is arranged alphabetically by author, the Permuterm Subject Index, which gives access to reviews by key words appearing in their titles, the Corporate Index which provides access to publishing authors and their works by corporate or academic affiliation listed in two sections--Geographic and Organization and the Research Front Specialty Index, which provides a list of all research front specialties cited by source items in the current issue of ISR (6,599 Research Front Specialty names are referred to in the 1992 First Semiannual, the average number of source items per Research Front Specialty name being 9.59, while the total number of Research Front Specialty numbers assigned by the 22,993 reviews amounts to 63,295).
Among the 2,550 journals covered by the present issue of ISR,
there are only 9 Czechoslovak journals: Acta Virologica,
Ceramics--Silikaty, Chemicke listy, Collection of Czechoslovak
Chemical Communications, Czechoslovak Journal of Physics, Folia
Microbiologica, General Physiology and Biophysics, Homeostasis in
health and Disease, and Neoplasma.
An annual subscription to the ISR including two hardbound
semiannuals amounts to 730 USD for Main Library and 250 USD for
Departmental Libraries, but back issues are available at
considerably lower prices.
Jaroslav Fiala
Pro predmet Fyzika kovu byly v roce 1965 zpracovany osnovy rentgenostrukturni analyzy kovu. Nedestruktivni mereni pnuti bylo prednaseno a cviceno rovnez v postgradualnim studiu NDT.
V roce 1966 byl ziskan dalsi rtg. zdroj MIKROMETA II. Tim byly vytvoreny predpoklady pro zkonstruovani a odzkouseni (v ramci diplomovych praci) zarizeni pro mereni remanentnich pnuti na velkych odlitcich. V roce 1973 byla zpracovana a do laboratorni praxe a do vyuky zavedena metodika orientace monokrystalu a kvalitativniho studia textur.
V tomtez roce byl zakoupen komplex MIKROMETA II s difraktometrem Chirana a vyhodnocovaci jednotkou ASEC doplnenou o tiskarnu Kinzle. Pro zpracovani vysledku byl komplex doplnen mechanickou kalkulackou CELATRON. Do roku 1975 byly zavedeny metody kvantitativni fazove analyzy. Integralni intenzity byly mereny GM pocitacem, i kdyz pro vyuku bylo zachovano mereni planimetricke. Kalkulacka CELATRON byla nahrazena programovalelnym kalkulatorem Hewlett Packard HP 97.
Pro studium mechanismu starnuti vysokopevnych slitin hliniku byla v roce 1976 sestrojena Debye--Scherrerova komurka pro nizke teploty.
V letech 1965 az 1985 byly reseny rozsahle vyzkumne ukoly na
kterych se rtg. laborator vyznamnou merou podilela. Byly to
zejmena:
Studium plasticke deformace fcc kovu vysokymi energiemi a
vysokymi rychlostmi zatezovani (orientace monokrystalu).
Bainiticka tvarna litina, oceli MARAGING a abrazivzdorne oceli
(kvantitativni analyza $\alpha$ a $\gamma$ faze).
Karbidy v litych nastrojovych ocelich (kvalitativni analyza)
Starnuti Al slitin (kvalitativni analyza).
V prosinci roku 1987 byl dovezen a v dubnu 1988 instalovan automaticky rtg. difraktometr D500 fy. SIEMENS s vysokoteplotni komurkou PAAR a smerove citlivym detektorem ELPHYSE. Pocitac SICOMP PC 16-20 s programovym vybavenim DIFFRAC AT a databazi PDF1 znamenal novou dimenzi ve standardni kvalitativni, ale i kvantitativni fazove analyze. Zejmena spojeni vysokoteplotni komurky a smerove citliveho detektoru znamenalo otevreni dosud nebyvalych moznosti in--situ sledovani fazovych premen jak za zvysenych teplot, tak pri zmenach teploty. Postupne nahrazovani pocitace SICOMP novym PC-AT 486 AutoCont, nebo teplotniho regulatoru PAAR programovatelnym EUROTHERM uz prakticky neznamenalo novou kvalitu, pouze zrychleni, pripadne zvyseni presnosti stavajicich metodik.
Tak byly nejdrive ve spolupraci s Ing. Markem z UJP Zbraslav sledovany fazove premeny pri zvysenych teplotach ve zoxidovanych slitinach na bazi Zr (rok 1988). V roce 1989 se prihlasil Ing. Ruzicka z VUEK v Hradci Kralove se sledovanim kinetiky vytvrzovani dielektricke keramiky na bazi Al2O3+SiO2+CaZrO3. Pro Doc. Fiedlera byly sledovany zmeny struktury odporoveho vodice KANTHAL NLX pri zvysene teplote. V roce 1991 prisel Dr. Sebo z Bratislavy s problematikou teplotni stability hydroxylapatitu a velmi zajimavy projekt se zacal rozbihat v roce 1992 ve spolupraci s Ing. Linzerem z VSB v Ostrave zpocatku pro TZ Trinec a to precipitace krystalickych fazi z taveniny licich prasku pri teplotach mezi solidem a likvidem. V letosnim roce je laborator doslova zavalena problemy tepelne relaxace, pripadne kinetiky fazovych premen mechanicky aktivovanych prasku pripravenych na Banickem ustavu SAV v Kosicich. Jedna se o ferit ZnFe2O4, system BaTiO3, dekarbonizaci MgCO3, ci syntezu supravodive keramiky na bazi Ba2Cu3YO7.
Prinos smerove citliveho detektoru se ale muze projevit i bez vysokoteplotni komurky. Ekologicky motivovane snahy zlikvidovat nejruznejsi strusky a popilky jejich pridavanim do stavebnich smesi, zejmena cementu, vede k problemu sledovani prubehu fazovych premen v betonu v rychlem sledu bezprostredne po namoceni (precipitace a rozpad ettringitu) a dale pri tuhnuti. Zde jsme ovsem narazili na problem, ze uplne jine reakce probihaji na povrchu v kontaktu s atmosferou a jine v objemu vzorku.
V klasickem usporadani se scintilacnim detektorem bylo promereno nekolik vyznacnych souboru vzorku. Tak v roce 1988 to byly VC a NbC povlaky (Dr. Jastrzebowski), a cely popousteci diagram oceli CSN 414 331 pro konferenci PREDIKCE 89. V roce 1989 rozsahly soubor kvantitativnich mereni syntezy Al$_{2}$O$_{3}$ a SiC na mullit (rychly kvantitativni rezim s odmerenim integralnich intenzit pouze vybranych difrakci). V roce 1990 kvantitativni stanoveni obsahu mastku v geologickych vzorcich pro Rudne Bane Banska Bystrica (metodika postavena na standardizaci programem DIFK s namodelovanou realnou strukturou a vypocet programem KVAN ve spolupraci s Dr. Z. Weisem z Ostravy). V teto souvislosti byl laskavosti Ing. Jorika z Bratislavy instalovan na nasich pocitacich program DBW4 pro rietveldovskou analyzu smesi fazi (ukazal se byt v danem pripade kanonem na vrabce, takze nebyl vyuzit). Puvodni program DIFK byl peci Dr. Smrcoka z Bratislavy nahrazen souborem XQP91, cimz ziskal program KVAN novou kvalitu. Krome toho je na nasem pracovisti samozrejme hojne vyuzivana PC verze programu LAZY PULVERIX. Tak uz v roce 1990 byly zahajeny prace na kvantitativni analyze iontove nitridovanych vrstev pro Ing. Stanislavskeho z Liberce. Dr. Jastrzebowski se tehdy nespokojil s pouhou kvantitou a tlacil problem do dokonalejsiho popisu realne struktury od mapovani pnuti pres vyvoj prednostnich orientaci az po pripadnou nestechiometricnost zkoumanych fazi. Jako metalograf prosazoval komplexni nahled na dany problem, podlozeny vzdy vice metodami (rtg. difrakce, elektronova difrakce rtg. mikroanalyza, svetelna mikroskopie). Prichodem Ing. Kolarika se zarizenim PLASMA-IONIC pro nizkoteplotni iontovou nitridaci do arealu strojni fakulty tak vznikly idealni podminky pro dukladne studium vsech technologicky zajimavych produktu procesu iontove nitridace, jak o tom bylo referovano na Rozhovorech v Liptovskem Mikulasi (1992, 1993).
Soucasne pristrojove vybaveni laboratore je ponekud chaoticke. Jadrem je samozrejme difraktometr D500, ale v laboratori jsou jeste dva zdroje MIKROMETA II, tri goniometry Chirana s GM detektorem a dve skrine prislusenstvi (kazet, komurek, drzacku, rentgenek a pod.). Za tohoto stavu je pro nas nesmirne lakava predstava dovybaveni jednoho Chirana goniometru mericim kanalem se scintilacnim detektorem fy. SIEMENS a plne napojeni nasi laboratore na \uv{vrstevnate} programy. Samozrejme predstava snu je texturni difraktometr s moznosti libovolne konfigurace vzorek--ohnisko, nicmene jsme financovani ministerstvem skolstvi a musime respektovat realitu prve poloviny devadesatych let. Nejsme laborator stara, snad se dockame jeste lepsich casu.
Antonin Buchal
I kdyz se vsichni krystalografove v CR a SR mohou povazovat za pokracovatele tradic zalozenych prof. Posejpalem, dr. Skularim, prof. Dolejskem a prof. Kochanovskou, pocitujeme vzhledem ke sve lokalizaci a historii vyvoje rentgenove difrakce na Univerzite Karlove jeste tesnejsi spojeni s temito slavnymi predchudci, coz je pocit nejen povzbuzujici, ale i zavazujici. Vynecham--li vycet ruznych organizacnich zacleneni rentgenove laboratore v prubehu let a vynecham--li i vycet uspechu dosazenych pred vznikem Matematicko--fyzikalni fakulty v roce 1951, nemohu nevzpomenout na zasluhy doc. Josefa Sediveho, ktery na teto fakulte polozil zaklady soucasneho oddeleni strukturni analyzy a byl jeho vedoucim do roku 1985. Zaclenenim laboratore na drivejsi katedru fyziky pevnych latek byla take polozena zakladni orientace vedecke a pedagogicke cinnosti na fyziku pevnych latek a materialovy vyzkum, ktera pretrvava az do soucasnosti. Tuto cinnost nyni zajistuje sedm pracovniku oddeleni: H. Sichova, L. Dobiasova, P. Capkova, R. Kuzel ml., R. Cerny, D. Rafaja a autor prispevku. I kdyz neni clenem naseho oddeleni, pracuje na MFF UK svetove uznavany matematik a krystalograf doc. Boris Gruber. S oddelenim tez po radu let uzce spolupracoval dalsi nas vyznamny teoreticky fyzik dr. Vaclav Frei.
Pedagogicka cinnost
Vyuka je nasi prvoradou povinnosti. Krome jinych ukolu v soucasne dobe zajistujeme prednaskou Struktura latek a difrakce zareni (3/2) vyuku krystalografie a strukturni analyzy pro posluchace 3. rocniku smeru fyzika pevnych latek a chemicka fyzika, spolu s jednosemestralnim praktikem (0/3). Specialni prednasky jsou venovany posluchacum biofyziky a mikrolelektroniky. Soucasne nabizime 9 vyberovych prednasek a seminar, castecne ve spolupraci s kolegy z Akademie ved CR v Praze. Pro zkvalitneni vyuky jsme publikovali 5 skript, ucebnici Zaklady strukturni analyzy (1992) a kapitolu v ucebnici Experimentalni metody biofyziky (1989). Nasi chloubou jsou prakticka cviceni pro aplikace rtg difrakcnich metod, ktera jsme v letosnim roce zmodernizovali obsahem i formou (masivni vyuzivani PC).
Vedecka cinnost
Znacna cast naseho snazeni v minulosti by se strucne mohla oznacit jako studium jemne struktury krystalickych latek, cimz mam na mysli studium detailnich jevu jako jsou teplotni kmity atomu a deformace jejich elektronove hustoty vlivem vazeb. Predmetem zajmu byly postupne ciste kovy, binarni slitiny a konecne materialy praskove metalurgie (karbidy a nitridy). V nekolika pripadech byla vedle rentgenove difrakce pouzivana i difrakce neutronu. Specialni zajem byl zameren na anizotropii, pripadne antisymetrii atomovych kmitu (Te, CuCl). Spolu se studiem detailu rozdeleni elektronove hustoty byly tyto studie zamereny na sledovani povahy a pevnosti meziatomovych vazeb. Temto otazkam byly take venovany teoreticke prace zamerene na zname empiricke vztahy mezi fyzikalnimi velicinami, ktere se nam podarilo vysvetlit z prvnich principu.
Dalsi pomerne rozsahlou a do soucasnosti presahujici tematickou oblasti nasi aktivity byly tenke polykrystalicke vrstvy. Za hlavni prinos zde pokladame zjisteni vlivu pikostruktury (tj. odchylek od objemove struktury velikosti nekolika pikometru) na vlastnosti tenkych vrstev a zjisteni existence smerove zavisle mikrostruktury v tenkych vrstvach. Pri studiu jemne struktury polykrystalickych latek, kde jsou kladeny znacne naroky na presnost mereni intenzit reflexi, jsme narazili na problem textury. I kdyz nejsme specialisty v tomto oboru, byli jsme vlastne donuceni najit vhodne a presne korekcni postupy a textura se stala nasim osudem az do soucasnych dnu, kdy se zamerujeme na studium silne texturovanych vzorku a na urceni jejich struktury metodou Joint Texture Refinement. Z metodicke oblasti jmenujme jeste studium difrakcnich profilu pro charakterizaci realne struktury.
Dalsi oblasti nasi cinnosti je studium struktury interkalatu, cermetu, supravodicu a difuznich procesu. Jak je jiste znamo, v techto pripadech neni vedle zakladniho vyzkumu zanedbatelna ani aplikacni role techto materialu a procesu. Ze softwarovych produktu nasi laboratore je mozne z minulosti jmenovat program PROFIT (jedna z prvnich verzi simulace a analyzy difrakcnich zaznamu z praskovych vzorku), jeho podstatne kvalitnejsi a uzivatelsky pohodlnejsi verzi DIFPATAN, program VIEW pro graficke znazorneni atomovych struktur a pro vyuku krystalografie, program ANCOR pro uhlovou korekci na Seemannove-Bohlinove difraktometru pro tenke vrstvy a upravy programu POWLS a Rietveldova programu DBWS9006 pro analyzu texturovanych vzorku a pro mereni v asymetrickem usporadani (napr. Guinierove nebo Seemannove-Bohlinove usporadani) nebo pri naklonenych vzorcich (naklon chi).
Kontakty s vnejskem
V zakladnim vyzkumu aktivne spolupracujeme s FzU a UMCh AV CR v Praze, PrF UK v Praze a VSCHT v Praze a Pardubicich. Ze zahranicnich pracovist pak s univerzitami v Helsinkach, Amsterodamu, Vidni, Mnichove, Freibergu, Zeneve a Blacksburgu (USA). V aplikovanem vyzkumu jsme spolupracovali s podniky TESLA v Praze a v Blatne, VUPM v Sumperku a UFChE v Praze. Predmetem spoluprace byl vyvoj svetlocitlivych vrstev pro elektronky televiznich kamer, grafitovych mrizek pro rozhlasove vysilace, uhlikovych a metaloxidovych odporu, nastroju a soucastek ze slinutych materialu a lithiovych cockovych baterii. Tri pracovnici oddeleni jsou nebo byli aktivne zapojeni do cinnosti vyboru Krystalograficke spolecnosti. Podileli jsme se na organizaci dvou mezinarodnich konferenci Advanced Methods in Xray and Neutron Structure Analysis of Materials a v soucasne dobe organizujeme regionalni testy typu Round Robin ve spolupraci s International Centre for Diffraction Data.
Experimentalni zarizeni
Laborator je vybavena dvema zdroji napeti od fy Philips a zdroji typu Iris, Tur a Mikrometa. Vedle standardni vybavy pro praci s filmovou registraci jsou v laboratori dale goniometry Philips, Hilger, HZG4 a HZG3 (2x) pro praskovou difrakci a specialni goniometr fy Huber pro Seemannovu-Bohlinovu difrakci na tenkych vrstvach. Specialni zarizeni tvori komory MRC pro vysoko-- a nizkoteplotni studie, teplotni komora a texturni nastavec pro goniometr fy Huber, Eulerova kolebka od fy Philips, goniometr vlastni konstrukce pro mereni napeti a pro mereni na texturovanych vzorcich, Guinierova komora fy Enraf--Nonius a mikro--Laueho komora fy Rigaku s filmovou registraci. K vybaveni laboratore dale patri 5 osobnich pocitacu a 6 pocitacu typu XT pro rizeni difraktometru a sber dat. Ze softwaroveho vybaveni je treba zminit CD--ROM disk PDF--2 obsahujici standardni praskove difraktogramy serie 1--42.
Vaclav Valvoda
LABORATOR MIKROSTRUKTURNICH METOD
Fyzikalni ustav AV CR, Na Slovance 2
180 40 Praha 8
tel. 02 6605 2608, 02 6605 2146, fax 02 821227
Mame zarizeni pro ruzne metody studia monokrystalu (rtg difrakcni topografie, dvoukrystalovy difraktometr), mame vykonny zdroj rtg zareni s rotujici anodou (10 x vetsi vykon nez maji bezne zdroje), pracujeme na spickovem transmisnim mikroskopu JEM 2000FX vybavenym skanovacim zarizenim a mikroanalyzatorem, mame radkovaci mikroskop JXA 50A vybaveny dvema vlnove disperznimi spektrometry a energiove disperznim spektrometrem, mame i rutinni transmisni mikroskopy s mozmosti pozorovani magnetickych jevu
NABIZIME stanoveni presne orientace monokrystalu, urcovani charakteru a hustoty mrizkovych poruch po rustu a opracovani, (mozaikova struktura, dislokace, precipitaty, rustove pasy atp.), stanoveni realne struktury povrchovych epitaxnich vrstev a multivrstev, stanoveni struktury krystalickych latek vcetne biologickych preparatu, provedeni klasifikace a urceni krystalove struktury precipitatu, analyzu hranic zrn a mezifazovych rozhrani, rozbor magnetickych domenovych struktur, studium efektu usporadani.
POSKYTNEME KONZULTACE
J. Gemperlova, FzU AV CR
Kongresu v Beijingu (Pekingu) se zucastnilo vice nez 1000 delegatu z 52 zemi. Bylo prezentovano pres 1500 praci z oblasti experimentalnich technik, reseni fazoveho problemu, struktury mineralu, anorganickych, organickych a makromolekularnich latek, struktury povrchu, mikrostruktury, textury, difrakcni optiky, rustu krystalu, symetrie, datovych bank, elektronickeho prenosu dat, vyucovani krystalografie, prumyslove krystalografie a reseni struktur za mimoradnych teplot a tlaku. Soucasne s Kongresem probihal Workshop o vyuzivani datovych bank. Pred zahajenim a po skonceni Kongresu byly usporadany satelitni konference s nazvy: Molekularni struktury, Synchrotronove zareni, Neutronovy rozptyl, Praskova difrakce, Vypocetni techniky.
Jako hlavni charakteristiku zasedani lze uvest rozvoj studia struktury biologicky vyznamnych materialu kombinaci metod difrakce zareni X, synchrotronoveho zareni a metod NMR. Jestlize na 15. Kongresu v roce 1990 tvorily biologicky orientovane prace ca 20% , pak na 16. Kongresu jiz predstavovaly 24% a mezi hlavnimi prednaskami dokonce 42%. Vyznamny podil zde zaujimaly prace tykajici se struktury bilkovin, viru a interakce leciv s makromolekularnimi receptory. Na druhe strane poklesl zajem o polovodice a supravodice.
Druha oblast, ktera se dostava do popredi zajmu je elektronicka vymena experimentalnich dat a dalsich informaci mezi pracovisti, pripadne mezi autory a redakcemi. Klasicke predavani informaci je postupne vytlacovano, takze lze ocekavat i nove pojeti publikacni politiky, kdy znacna cast informaci bude pristupna prostrednictvim mezinarodni pocitacitacove site.
V neposledni rade je nutne se zminit o modernim vybaveni zahranicnich vedeckych pracovist, a to vcetne pracovist v tzv. zemich tretiho sveta. Dale se pak ukazuje narust poctu vedeckych pracovniku zejmena v prumyslu. To ma za nasledek, ze znacna cast vedeckych praci vychazi z konkretnich problemu aplikacniho charakteru a tak nejdulezitejsi vysledky jsou utajovany, vzhledem k pozadavkum navratnosti znacnych investic venovanych na uvedeny vyzkum. Utajovani take negativne ovlivnuje i vyber temat, ktera se predkladaji do verejnych konkurzu pro ziskani grantu.
V prubehu Generalniho zasedani byl prijat za clena IUCr i nove ustaveny Regionalni komitet ceskych a slovenskych krystalografu. Rovnez byly schvaleny navrhy na clenstvi sesti nasich kolegu do odbornych komisi Unie:J.Fiala (Comm. on Powder Diffraction), J.Hasek (Comm. on Cryst. Computing), J.Hrdy (Comm. on Cryst. Nomenclature), J.Kulda (Comm. on Neutron Scattering), J.Sevcik (Comm. on Biological Macromolecules). Dale bylo prijato usneseni, aby pristi Kongres a Generalni zasedani se konaly v roce 1996 v Seatle (USA) a v roce 1999 v Glasgow (UK).
Zaverem lze doporucit, aby se v budoucnosti podporila vetsi ucast nasich vedeckych pracovniku na mezinarodnich setkanich tohoto druhu, protoze prispivaji nejen k navazani uzitecnych kontaktu, ale poskytuji i dulezite informace o orientaci dane vedecke discipliny v budoucnosti.
K.Huml
Behem ctyr dnu slyseli ucastnici serii prednasek, tematicky zamerenych na hlubsi pochopeni informaci, obsazenych v novem vydani International Tables for Crystallography, Vol.A (1983). Oba profesori svym prehledem, perfektni pripravou prednasek i jejich zivym prednesem v anglickem jazyce upoutali pozornost vsech pritomnych i v pripade, ze nektera temata nebyla ve stredu jejich zajmu. Probirana tematika se zabyvala otazkami operace symetrie a jejich maticove representace, cosetove rozlozeni prostorove grupy, vztahy grupa -- subgrupa, zmeny souradneho systemu, generace prostorove grupy ze serie generatoru, symetrie rezu a projekce prostorovych grup, systematicke vyhasinani a difrakcni symboly. Cviceni ke kazdemu tematickemu celku podstatne prispelo k nazornosti prednasene problematiky stejne jako skripta a zkracene vydani Mezinarodnich krystalografickych tabulek (International Tables for Crystallography, Brief Teaching Edition of Volume A, 1989). Vysoka uroven prednasek, moznost individualnich diskusi s prednasejicimi a v neposledni rade take velmi dobra organizace cele akce (Krystalograficka spolecnost, FzU AVCR, MFF UK) zajistila hojnou ucast posluchacu az do vecernich hodin. Skola poskytla ucastnikum sirsi rozhled v problematice symetrie krystalu, ktery budou moci vhodne uplatnit ve vedecke i pedagogicke praci.
Hana Sichova
Round Robin citlivosti praskovych difraktometru sestava z 8 testu:
V. Valvoda
Narodil se v Praze 24. 11. 1919. Po absolvovani prazskeho realneho gymnazia zacal studovat na Prirodovedecke fakulte UK ucitelsky obor matematika -- fyzika. Behem uzavreni ceskych vysokych skol byl zamestnan jako technik u soukrome firmy v Uhrinevsi. Ihned po skonceni druhe svetove valky se opet vraci na fakultu aby uspesne ukoncil studia slozenim druhe statni zkousky v lednu 1946. Na MFF UK, tehdejsi Prirodovedecke fakulte, zacal pusobit v roce 1947. Svymi vynikajicimi schopnostmi organizacnimi a vedecko--pedagogickymi prispel k povalecne reforme studia i k organizaci a vybaveni nove se tvoricich fyzikalnich pracovist na fakulte.
Celozivotni vedecke zamereni doc. dr. J. Sediveho urcoval obor rentgenova strukturni analyza. V pocatecnim obdobi sveho pusobeni na MFF UK (1947--51) se zabyval strukturnim studiem latek a z teto problematiky obhajil v roce 1952 doktorskou dizertacni praci. V dalsi fazi sve vedecke aktivity se zacal zajimat o rentgenograficke studium dynamiky krystalove mrize. Tuto problematiku hloubeji studoval i behem sveho pobytu na Bergakademie, Freiberg (1960--63), kde pusobil jako hostujici docent. Jeho vedecka aktivita i pedagogicke schopnosti mu ziskaly radu posluchacu, kteri se zacali hloubeji zajimat o studium dynamiky krystalove mrize. Pro nektere se problematika rentgenove strukturni analyzy stala naplni pozdejsiho vedeckeho pusobeni a vedecke i pratelske kontakty pracovniku obou vysokych skol trvaji dodnes.
Po svem navratu na MFF UK zaklada doc. dr. J. Sedivy skupinu rentgenove strukturni analyzy a se svymi spolupracovniky a aspiranty publikuje v zahranicnich casopisech vysledky sveho studia. Hlavnim prinosem jeho praci je stanoveni Debyeovy charakteristicke teploty rady latek, studium velikosti statickych vychylek atomu, zmeny strednich kvadratickych vychylek v zavislosti na koncentraci komponent ve slitinach.
Po uspesnem habilitacnim rizeni byl v roce 1974 jmenovan a ustanoven docentem. Jako vedouci dilciho ukolu statniho planu zameril problematiku rentgenografickeho studia teplotnich kmitu atomu na tvrde a supertvrde materialy s perspektivnim vyuzitim v praskove metalurgii. Predmetem studia byly zejmena karbidy,nitridy a oxidy prechodovych kovu. Studoval povahu a pevnost meziatomovych vazeb, charakter fazovych transformaci, stabilitu fazovych modifikaci a vliv poruch na fyzikalni vlastnosti techto materialu. Uzke pracovni kontakty, navazane a dlouhodobe iniciativne udrzovane s pracovniky Vyzkumneho ustavu praskove metalurgie v Sumperku vyuzil k overeni dilcich vysledku sveho studia, ktere bylo mozne uplatnit pri optimalizaci vyrobnich postupu techto perspektivnich latek. Nekonvencni, pratelske vytahy, navazane doc. J. Sedivym s vyzkumnymi ustavy doma ( Tesla Blatna ) i v zahranici (Bergakademie Freiberg, Technische Universitat Wien, Technische Universitat Clausthal ) byly vzdy zarodkem bohate, vedecky plodne spoluprace mnohych clenu katedry fyziky polovodicu i jinych pracovniku fakulty, ktera trva dodnes.
Organizacni zkusenosti a schopnosti doc. dr. J. Sediveho se uplatnily zejmena v obdobi 1972--1979, kdy pusobil jako vedouci katedry fyziky polovodicu.
Tezko lze v cele siri pripomenout pedagogickou aktivitu doc. dr. J. Sediveho na fakulte. Siroke tematicke spektrum prednasek zejmena v pocatecnim obdobi cinnosti bylo doplneno kazdorocne seminari, vedenim diplomovych a aspirantskych praci. Organizoval a prednasel v postgradualnich kursech. Byl clenem mnoha pedagogickych a zkusebnich komisi. Je autorem skript Fyzika pro chemiky a spoluautorem ucebnice Zaklady fyzikalnich mereni II A (SPN 1974).
Doc. dr. J. Sedivy mel velmi rad svoji praci se kterou se definitivne rozloucil az 30. 4. 1990 ve veku 71 let. Ani po tomto datu vsak sve celozivotni pusobiste zcela neopustil. Ve svych castych navstevach se zajimal o vse co souviselo s cinnosti fakulty, ktere zasvetil cely zivot. Jeho vedecky odkaz a laska k profesi jiste najde odezvu ve vzpominkach nescetnych zaku, spolupracovniku i pratel.
Hana Sichova
Predstavovat profesora Cernohorskeho ceskym i slovenskym rentgenografum by mohl nekdo nazvat nosenim drivi do lesa. 31.srpna 1993 se vsak dozil seniorskeho veku 70 let a to je pro osvezeni pameti jeho vrstevniku a pro informaci mladsich spolupracovniku prilezitost, pripomenout si i zrekapitulovat to, co mu zivot prinasel a cim jej sam utvarel.
S vyjimkou 11 let je odborne a pedagogicke pusobeni prof. Cernohorskeho spjato s fyzikalnimi katedrami prirodovedecke fakulty Masarykovy univerzity v Brne. V roce 1945 se zde zapsal ke studiu matematiky a fyziky a v roce 1952 zde ziskal akademicky titul RNDr.
Ve zminenych 11 letech, to je od roku 1956 do roku 1967, se podilel na vybudovani noveho ustavu tehdy se rodici Akademie ved, dnesniho Ustavu fyzikalni metalurgie v Brne. Krome jineho zde uvedl v zivot promysleny system dalsi vedecke vychovy absolventu vysokych skol, ktery se pozdeji odrazil v neobycejne rychlem vzestupu tohoto ustavu v domacim i mezinarodnim meritku.
Do tohoto obdobi take spada jeho nejvyznamnejsi aktivita v oblasti rentgenografie a krystalografie. Pri vyctu techto aktivit nelze opomenout zejmena soubor praci venovanych vypracovani podilove metody na absolutni urceni mrizkoveho parametru a srovnani teto metody s jinymi, v te dobe uznavanymi postupy. Jako odbornik na tato mereni vystupoval na mezinarodnich sympoziich a konferencich. V roce 1958 v Lipsku, 1959 ve Stockholmu, 1960 v Cambridgi, v roce 1966 v Moskve. I v pozdejsich letech napr. v letech 1971,1976 a 1979 je zvan, aby prednasel na toto tema na letnich skolach poradanych Polskou Akademii ved.
Dalsim vyznamnym rentgenografickym pocinem z te doby jsou Cernohorskeho nomogramy na identifikaci kubickych a dvouparametrovych latek publikovane v ucelene forme jako Prace Brnenske Zakladny CSAV a pretistene v knize Mirkin L.J.: Spravocnik po rentgenostrukturnomu analizu polikristallov, 1960 a prelozene do anglictiny v roce 1964. Tyto nomogramy jsou nejen vyznamnym svedectvim o perfektnim zvladnuti problematiky vyhodnocovani praskovych rentgenogranu, ale zejmena dokladem perfektniho domysleni vsech detailu v jejich usporadani, ktere ocenil jiste kazdy, kdo je kdy pouzival.
Orientace cs. fyziky v 50 a 60. letech na podporu fyziky pevnych latek je vseobecne znama. S ni je spojena i tehdejsi potreba ceske literatury z teto oblasti pro vysokoskolske studenty. Tato situace vedla prof. Cernohorskeho k prekladu vysokoskolske prirucky Dekker A.J.:Fyzika pevnych latek z anglickeho originalu do cestiny. Kniha vysla v roce 1966 v NCSAV Praha.
Do povedomi rentgenografu se profesor Cernohorsky zapsal nejen temito konkretnimi aktivitami, ale zejmena i mnozstvim konzultaci, ktere si u neho vyzadovali, a on je ochotne poskytoval, rentgenari i jini pracovnici z celeho Ceskoslovenska. Vzdycky nalezl dostatek casu, aby pozorne vyslechl nase odborne, pracovni i lidske problemy a sdelil nam nejen svoje uprimne mineni o nich, ale taktnim zpusobem nas orientoval na jejich uspesne reseni a prekonavani.
Diky tomuto svemu, exaktne tezko vykazatelnemu pusobeni pomahal budovat, profilovat i organizovat radu pracovist, nejen rentgenografickych, po cele republice.
Prof. Cernohorsky se habilitoval a byl ustanoven docentem na prirodovedecke fakulte v roce1967, ale pro neprizen tehdejsich mocnych, profesorem se stal az v polistopadovem obdobi, v roce 1991. V soucasne dobe je od 1.brezna 1992 prvnim rektorem nove vznikle Slezske univerzity v Opave a od ledna 1993 prvnim kanclerem Ceske konference rektoru, jakozto representativniho organu ceskych vysokych skol na mezinarodni urovni.
Profesor Cernohorsky je znam fyzikalni verejnosti jako pedagogicky talent. Od studentskych let, kdy si privydelaval na studium jako vychovatel v detske ozdravovne, jako pomocna vedecka sila, vypomocny asistent atd., v sobe ani na chvili nezaprel ucitele, ktery se vyznacoval schopnosti originalnim, fyzikalne jasnym, experimentalne narocnym a presvedcivym zpusobem vest prednasky, cviceni, praktika i seminare. Pri jeho pusobeni na nasi fakulte mel mezi studenty povest prisneho, ale navysost spravedliveho examinatora a opravdoveho ucitele, k nemuz se zaci neustale radi hlasi.
Po jeho navratu na prirodovedeckou fakultu v roce 1967 svoje odborne aktivity soustredil prevazne na pedagogicko--didaktickou a da se souhrne rici i fyzikalne vzdelavaci oblast, a to jak v narodnim, tak v mezinarodnim meritku.
Uvedme zde alespon nektere z nich. V letech 1967--1970 vypracoval navrh pro UNESCO a ridil pak projekt Mezinarodni Krystalograficke unie o vyuce krystalografie na vysokych skolach, jehoz vysledky byly vyuzity v desitkach zemi. Na zadost UNESCO vystoupil v roce 1968 v Parizi na konferenci o interdisciplinarni vyuce na univerzitach a pro Mezinarodni unii ciste a aplikovane fyziky (IUPAC) vypracoval uvodni dokument pro mezinarodni konferenci o postgradualnim vzdelavani fyziku, ktera se konala v roce 1975 v Edinburgu a na ni navazujici konferenci v roce 1980 v Praze a v roce 1988 ve Smolenicich.
Tyto i jine mezinarodni aktivity se prirozene odrazily i v desitkach praci a vystoupenich na domaci pude, z nichz pripomenme zejmena jeho prispevky na celostatnich sjezdech Fyzikalni vedecke sekce JCSMF.
V letech 1975--1987 publikoval doma i v zahranici vice nez desitku praci s newtonovskou tematikou, na nez volne navazuje rada publikaci se sirsi fyzikalne kulturni tematikou spojenych s neobycejne zdarilymi celostatnimi seminari a kulturnimi akcemi u prilezitosti kulatych vyroci Alberta Einsteina (1979), Isaaca Newtona(1986), Ernsta Macha (1988) a J.A.Komenskeho (1991). Jeho usili o prohloubeni fyzikalniho vzdelavani se projevilo tez zalozenim odborne skupiny Pedagigicka fyzika pri fyzikalni vedecke sekci JCSMF v roce 1979, pod jejiz zastitou uvedene akce organizoval.
Z mnoha oceneni vedecke a pedagogicke cinnosti uvedme zde udeleni stribrne plakety Frantiska Krizika za zasluhy o rozvoj prirodnich ved v roce 1983, udeleni dvou medaili Matematicko fyzikalni fakulty Univerzity Karlovy za zasluhy o rozvoj fakulty, prvni v roce 1978 a druhe v roce 1988, udeleni pametni medaile prirodovedecke fakulty v roce 1983 a materske univerzity v roce 1988 a v neposledni rade i udeleni oborove medaile fyzikalni vedecke sekce JCSMF v roce 1988 za mimoradne uspesnou cinnost ovlivnujici pozitivne rozvoj fyzikalniho mysleni a vzdelavani.
Ten kdo zna moralni hodnoty, duslednost v organizcni cinnosti a nezistnost a obetavost v praci, si jiste posteskl, ze az polistopadova doba dala prof. Cernohorskemu moznost uplatnit tyto vlastnosti ve prospech naseho skolstvi. Ukazalo se, k prekvapeni i nekterych spolupracovniku, ze patril mezi siritele i organizatory tvorby samizdatove literatury, s jejiz vlastni rozsahlou kolekci se mohla seznamit i verejnost na vystavach v Opave a v Karvinne.
Teoreticti fyzici tvrdi, ze v teorii relativity jsou si vsechy ctyri souradnice x, y, z a --ct ekvivalentni. My experimentatori vsak umime premistovat telesa v prostoru, ale v case nikoliv.Ve vetsine pripadu to bereme jako experimentalni fakt, ale jsou pripady, jako je prave jubileum prof. Cernohorskeho, kdy prijde cloveku lito, ze takovy experiment nemuze uskutecnit.
Jiri Grygar na tyto povzdechy uvadi optimisticky argument. V prirode existuji i znacne odchylky od prumeru. Masaryk take odchazel do emigrace s cilem vybudovat ceskoslovensky stat v 65 letech a podarilo se to.
Prejeme tedy prof. Cernohorskemu, at se i jemu dalsi prace takto dari.
J. Kubena
Koncem roku 1993 jsem ziskal stipendium na Hochschule fur Technik und Wirtschaft ve Zwickau, meste, ktere s Agricolovym jmenem spojuje slavna leta sve \uv{stribrne} historie. Kazdy den pri vstupu do budovy skoly mne nejvetsiho saskeho ucence pocatku novoveku pripominala jeho slova Zukunft braucht Herkunft vyjadrujici myslenku, ze budoucnost vzdelanosti naroda ma koreny v jeho soucasnosti.
Jeste drive, nez si sve prijmeni prelozil z nemciny do latiny, mel Agricola obcanske jmeno Georg Bauer. Narodil se 24.brezna 1494 v Glauchau, do skoly chodil pravdepodobne jak ve svem rodisti tak i v nedalekem Zwickau, univerzitni vzdelani ziskal v Lipsku. Po trech a pul roce studia teologie, filosofie a filologie se jako bakalar atrium stal ucitelem rectiny a hebrejstiny a pozdeji take rektorem na latinske skole ve Zwickau (1519-1522). Z te doby pochazi Agricolova mala latinska gramatika Libellus de prima ac simplici institutione grammatica a dve dochovana, avsak nepublikovana teologicka pojednani.
V letech 1522--1524, kdy pusobil jako lektor lipske univerzity, se Agricola zacina hloubeji zajimat o lekarstvi. Na dva roky pak odchazi do Italie. V Benatkach spolupracuje s lekarskou rodinou Mamutiovych na vydani spisu Galeni librorum pars I--V, navstevuje univerzitni prednasky z mediciny v Bologni a Ferrare, studuje prace starovekych a arabskych lekaru o terapeutickem uziti nerostu, zvlaste kovu a jejich sloucenin. To byl take hlavni duvod, proc ma uz rok po navratu zpatky do Saska zajem o misto v krusnohorskem Jachymove (Sankt Joachimsthalu), kde se tehdy tezilo nejvice evropskeho stribra. Prateli a zaroven pruvodci mladeho mestskeho lekare po tamejsich sachtach i hutich byli Bartolomej Bach a pisar Vavrinec Bermann. Za ctyrleteho jachymovskeho obdobi (1527--1531) vznikl prvni Agricoluv mineralogicko--hornicky spis Bermannus, sive de re metallica dialogus. Kniha doporucena nizozemskym ucencem a myslitelem Erasmem Rotterdamskym a vydana v roce 1530 v Basileji byla koncipovana jako rozmluva hutniho pisare Bermanna s dvema lekari, Mikulasem Anconem a Janem Naeviem z hornich mest Annabergu a Jachymova. Dilo je historii hornictvi doplnenou aktualnimi udaji o tezbe nerostu ve Freibergu, Annabergu, Jachymove, Eislebenu a Goslaru. Zajimava jsou zejmena srovnani starsich (antickych i stredovekych) udaju o mineralech s popisem, ktery vychazi z Agricolovych vlastnich pozorovani. V jednom z jeho zaveru - mineraly nelisici se vzhledem nemusi byt z teze latky - poznavame definici izomorfie, jejiz objev je prisuzovan o nekolik stoleti pozdeji Eilhardtu Mitscherlichovi (1794--1863). Prestoze od roku 1533 zil Agricola jako mestsky fysikus (lekar) v Chemnitz, Jachymov byl i nadale castym cilem jeho cest za poznanim nezive prirody.
Agricola vytvoril svym dilem pevne zaklady hutnictvi, hornicko--geologickych ved i mineralogie. Jeho zasluhou zacaly byt k charakteristice mineralu uzivany takove znaky jako barva, hmotnost, lesk, chut, pruzracnost a vnejsi vzhled (habitus). Zejmena ten mel byt vyjadren co nejnazorneji, aby i prosti hornici dovedli urcit mineraly vlastnima ocima. Rozlisoval tvary zaoblene, valcove a hranate. Jemnejsi rozdeleni hranatych obsahovalo formy s nejcastejsim vyskytem, napr. sestisteny (horsky kremen -- kristal), desticky (slida), krychle (pyrit, fluorit) a tvary, ktere v soucasne dobe nazyvame dendrity a whiskery. Vsimal si i zvlastnosti vzhledu krystalu teze latky. V textu o horskem kremeni pise jak o exemplarich dokonalych, tak realnych, " ktere jsou jako sloupky z boku ohraniceny bud ctyrmi uzsimi stenami a jednou dvojici protilehlych sten sirsich, nebo naopak parem uzsich sten a ctyrmi sirsimi. Krystaly byvaji ukonceny hroty ve tvaru sestibokych pyramid. V kristalu mohou byt take primesi cizich mineralu. Nalezame je prevazne ve sloupku, nikoliv ve hrotech ". Agricola poznal, ze krystalove tvary urcite latky zaviseji na druhu naleziste a podminkach sveho vzniku. V jeho knihach najdeme i " technologicke predpisy ", jak se daji umele vypestovat krystaly kamenne soli, modre a zelene skalice, kamence aj.
Krome hornictvi a hutnictvi se Agricola vyznal i v nekolika dalsich vedach. Byl lekarem, farmaceutem, politikem, diplomatem, filosofem a pedagogem, je pokladan za duchovniho otce mineralogie. Rozsah literarniho dila, ktere vytvoril, dukladnost a srozumitelnost vykladu v oborech za stredoveku opomijenych nema v dejinach techniky obdoby. Vetsina jeho spisu byla pozdeji prelozena z latiny do nemciny a italstiny, nejslavnejsi " De re metallica " vysla take anglicky a cesky.
Agricola psal o mirach, vahach a mincovnictvi (Libri quinque de mensuris et ponderibus, 1533), vzniku a pricinach podzemnich veci (De ortu et causis subterraneorum, 1546), o tekutych latkach, ktere prysti ze zeme (De natura eorum quae effluunt ex terra, 1546), o hmotach " vykopavanych ", tzv. fosiliich (De natura fossilium, 1546), o historii a dobyvani kovu (De veteribus et novis metallis, 1546), o podzemni hmote " ozivene ", zivych tvorech, kteri vyhledavaji prilezitostne skryse, a tech, kteri v nich cast roku spi (De animantibus subterraneis, 1549).
Az do nasi doby pretrvalo " Dvanact knih o hornictvi a hutnictvi " vydanych rok po Agricolove smrti. Listujeme--li stovkami stran teto bohate ilustrovane encyklopedie, zda se, jako by hornictvi, hutnictvi i pribuzna technicka odvetvi od jachymovske stribrne horecky az do 18. stoleti zustala prakticky nezmenena. Agricolovy knihy vsak nejsou pouhym dokumentem doby. I soucasnym generacim ukazuji, jak dulezitou ulohu maji v exaktnich vedach vlastni zkusenosti a peclivy experiment.
Agricola byl vynikajicim znalcem nerostu a jeho sbirka patrila pry k nejuplnejsim na svete. Krome mineralu ze vsech evropskych dolu obsahovala take vzacne exemplare kamenu, ktere mu privazeli kupci z Asie i Afriky.
Pouze jednou nachazime lekare Agricolu jako autora knihy o lekarstvi (De Peste libri tres, 1554); je v ni pojednano o nemocech, jejich jmenech, prubehu i lecich. Velky humanista sepsal take ctyrdilnou historickou studii " Topografie misenska a dejiny kmene saskeho ". Kdo o tom vsak dnes jeste vi? Stejne tak jenom pametni deska v Chemnitz pripomina, jak uceneho purkmistra tu meli, a ze velky humanista pusobil i v diplomatickych sluzbach saskeho vevody.
Agricola zemrel 21.listopadu 1555 v Chemnitz " po horecce trvajici ctyri dny ", podle jinych pramenu " byv ranen mrtvici ". Protoze nabozenska nesnasenlivost tehdejsiho chemnitzkeho pastora neznala hranici mezi zivotem a smrti, " mohlo byt telo katolickeho purkmistra teprve paty den pohrbeno " az ve vzdalenem mestecku Zeitz.
Ivo Kraus
Prvni kapitola se zabyva historickym vyvojem krystalografie -- je to velmi odusevnela studie, v nasi literature nejpodrobnejsi sveho druhu, daleko presahujici ramec vysokoskolske ucebnice. V historickem kontextu je pak dale vysvetlovana filosofie krystalografie a charakterisuje se jeji postaveni ve vede a technice. Druha kapitola knihy se zabyva makroskopickou soumernosti krystalu, zavadeji se zakladni pojmy teorie symetrie, probiraji se bodove grupy, krystalove soustavy a krystalograficke projekce a popisuji se krystalove tvary. Treti kapitola hovori o krystalovych mrizkach a podrobne vysvetluje aparat reciproke mrizky, ktera ma v krystalografii fundamentalni vyznam. Ctvrta kapitola je venovana soumernosti krystalovych struktur, translacnim prvkum symetrie a prostorovym grupam. V pate kapitole se probiraji zakladni pojmy z fyziky a chemie krystalu: atomove a iontove polomery, model tesneho smesnani tuhych kouli, vazby, izomorfie, polymorfie, polytypie, tuhe roztoky a jejich usporadani, intersticialni slouceniny a intermedialni faze; obecne zakonitosti jsou ilustrovany na prikladech struktur cele rady konkretnich latek. Sesta kapitola je tvorena rozahlymi tabulkami, ktere uvadeji mrizkove parametry prvku a asi jednoho tisice vybranych anorganickych sloucenin. Sedma kapitola pojednava o skalarnich, vektorovych a tenzorovych vlastnostech krystalu a jejich popisu pomoci tenzoru. Posledni, osma kapitola pak resi nejednoduchy ukol projekce abstraktnich kategorii idealniho krystalu do realneho sveta struktur vice ci mene " nedokonalych ": mluvi se o klasifikaci strukturnich poruch, kapalnych krystalech, kvazikrystalech, VC a OD strukturach a strukturach nesoumeritelnych.
Kniha je mistrovskym pedagogickym dilem. Vyzaruje poctivou snahu vysvetlit ctenarum co nejjasneji a s co nejmensimi naroky na jejich predbezne odborne znalosti maximum z toho, co dnesni mlady inzenyr potrebuje vedet o krystalech. Autorovi se ten ukol podarilo vytecne splnit a zaroven touto ctvrtou knihou uzavrit cyklus svych monografii o rentgenove difrakcni analyze krustalickych materialu v technicke praxi (I.Kraus: " Uvod do strukturni rentgenografie ", Academia, Praha 1985; I.Kraus,V.Trofimov:" Rentgenova tenzometrie ", Academia, Praha 1988; I.Kraus:\" Rentgenografie nehomogennich napetovych poli ", Academia, Praha 1990), ktery nam s vyjimkou tech nejvetsich muze zavidet vetsina narodnich pisemnictvi.
Krausova knizka ma jednu osobitou vlastnost, se kterou se v posledni dobe setkavame u odborne literatury stale vzacneji, byt je tak zadouci: apeluje nejen na ctenaruv rozum, ale take na jeho srdce, s nezakryvanym cilem roznitit u studentu ke krystalografii lasku. Vehemence, se kterou tak autor cini a jeho svrchovane umeni profesionalni i ucitelske, jez pritom vykazuje, jsou zarukou uspechu teto ucebnice a jejim doporucenim pro nasi vysokoskolskou obec.
Jaroslav Fiala
Ramcove vysledky grantove souteze vyhlasene v roce 1993
----------------------------------------------------------------
sekce prihlaseno pozadovane udelene prideleno
----------------------------------------------------------------
tis. Kc tis. Kc
----------------------------------------------------------------
technicke vedy 434 136 319 217 39 495.3
prirodni vedy 597 165 712 289 46 910.0
lekarske vedy 361 113 022 123 29 951.3
spol. vedy 168 38 986 71 13 074.5
zemed.vedy 262 81 674 138 20 213.3
----------------------------------------------------------------
celkem 1822 537 706 838 151 637.4
----------------------------------------------------------------
Vazene krystalografky, vazeni krystalografove,
radi bychom do pristiho Bulletinu shromazdili alespon cast vyrazu,
pouzivanych v pracovnim prostredi laboratori, skol ap. Myslime si
totiz, ze tato pracovni hantyrka svedci nejen o tom, co cestina
snese, unese, umi, ale tez o nasem kamaradskem vztahu k praci.
Zaznamenani hodne vyrazy se nemusi omezovat jen na krystalografii.
Rikate si jeste nekdy "Nas Pan Asistent Sbastil Bismuth"
Jak rikate svym milovanym (nemilovanym) difraktometrum ci pocitacum
se kterymi travite svuj pracovni (a nekdy i volny) cas? Jakou
modlitbickou nebo ritualem je uvadite do provozu? Jake veci se to
dovidate v pracich studentskych, aspirantskych nebo snad i ...? Na
Vase tajemstvi se tesi a za Vasi ochotu, sdilnost a cas tomu
venovany
dekuje
Lida Dobiasova
MFF UK, Ke Karlovu 5, 121 16 Praha 2
e-mail: ldobias@karlov.mff.cuni.cz
fax: (42--2) 249 110 61