Jednou z hlavních aplikačních oblastí mědi jsou elektrické vodiče, což je odrazem jejích výborných vodivostních vlastností [1]. Náležitě čistá a vyžíhaná měď má excelentní vodivost, která však klesá vlivem příměsových atomů, stejně jako vlivem plastické deformace. Přesto byla pozorována výborná vodivost materiálů připravených některými metodami značné plastické deformace, které vedou k tvorbě nanodvojčat [2]. Jednou z metod, kterou je možné připravit takovou mikrostrukturu je rotační kování [3].
V prezentované práci se věnujeme materiálům připraveným kompaktizací prášku se sférickými zrníčky a příměsí uhlíkaté fáze deponované na povrch prášků. Koncept vychází z předchozích experimentů s kováním kompaktní čisté mědi [4,5] a materiálů připravených kompaktizací prášků s příměsí oxidů [6]. Elektrické vodivost takto připravených materiálů v ose kování přesahuje vodivost konvenčně žíhané mědi IACS (International Annealed Copper Standard).
Vykované tyče připravené na VŠB – TU Ostrava byly použity pro přípravu metalografických vzorků, případně dále žíhány a všechny stavy byly standardně zkoumány pomocí SEM (Tescan FERA 3), EDS a EBSD (EDAX Octane super 60 mm2 a Digiview IV), TEM (Jeol JEOL 2000 FX) a XRD (Panalytical X´Pert). Pro vyhodnocení mikrostruktury pomocí EBSD byl použit software OIM 9 využívající sférických harmonických funkcí pro určení orientace krystalové mříže.
Potvrdili jsme, že rotační kování prášků s obsahem uhlíkaté fáze vede ke vzniku textury s komponentami á100ñ a á111ñ v ose kování, což je podobné chování jaké bylo pozorováno u kování při teplotě kapalného dusíku, které vytváří silnou texturu ve směru á111ñ v ose kování, složka ve směru á100ñ je oproti čistému materiálu výrazně slabší. Zrna jsou ve směru osy tyče protažena, ale jsou významně kratší než v kovaném materiálu. Pomocí TEM byly pozorovány dislokace v kovaném materiálu, avšak nikoli precipitáty. Zaměřili jsme se také na směrovou závislost elektrické vodivosti vzhledem k osám kování.