Prvni stranka

Vetsina formatovacich prikazu pouziva syntaxi
<Prikaz> formatovany text ... </Prikaz>
Vyzkousime si nejprve jak lze formatovat text.
Mezera se vzdy redukuje na jednu. Prechod na novy radek neni respektovan.
Stejne tak odstavce. Vse je nutno zadat zvlastnim prikazem.
Pro prechod na novy radek je treba zadat prikaz

Chceme-li novy odstavec, je treba zada prikaz P. Spravne
by mel byt odstavec formatovan mezi P ... /P.
Blok textu lze take umistit mezi DIV.../DIV. 

Potom
je mozne pouzit napr. DIV ALIGN=CENTER.

A pro oddeleni casti textu pouzijeme vodorovnou caru <HR>

Pokud chceme zachovat formatovani uzavreme prislusnou cast
mezi PRE.../PRE

Jinak existuji FYZICKE a LOGICKE formatovaci prvky.
Fyzicke jsou napriklad pro tucne pismo B.../B,
pro kurzivu I.../I, podtrzene U.../U a blikajici BLINK.../BLINK.
Odpovidajici logicke mohou byt STRONG.../STRONG, EM.../EM a dalsi.
Z matematiky jsou bohuzel podporovany pouze indexy SUBSCRIPT a
SUPERSCRIPT.

Jazyk HTML ma sest urovni titulku, ktere jsou zobrazeny napr. takto
Titulek 1
Titulek 2
Titulek 3
Titulek 4
Titulek 5
Titulek 6

Zajimave jsou seznamy

necislovane

 polozka prvni
 polozka druha
 polozka treti


ktere mohou mit i atributy (disc, circle, square), menu, 
ci  cislovane

  polozka
  polozka
  polozka

s atributy A, a, I, i, 1.

Nekdy je vhodny take definicni seznam

  10.00 - 11.00
   Cimrman ve svete Internetu
  11.00 - 12.00
   Internet v Cimrmanove svete
  13.00 - 14.00
   Jaroslav da C.

Text lze oddelit take zvetsenim okraju. Pouziva se proto element
BLOCKQUOTE. Blok textu je navic oddelen, podobne jako u titulku vertikalni 
mezerou od ostatniho textu.

K podpisum stranek slouzi pak ADDRESS. Prislusny blok je vetsinou zobrazen kurzivou
Napr.
J. Tlachal
Faculty of Mathematics and Physics
Charles University
Praha 2

Nejzajimavejsi na WWW jsou ale samozrejme odkazy. Pro potreby Webu byl vytvoren tzv.
URL. Uplne nejobecnejsi tvar teto adresy je
schema://uzivatel:password@pocitac:port/cesta;parametry?dotaz#fragment

Schemata: file, ftp, gopher, http, mailto, news, nntp, telnet.

Odkazy se zabuduji do textu napr. takto:
Brouzdani na Internetu je mozne zacinat na sve domovske strance. Spoustu pekne clenenych odkazu je mozne ziskat na adrese www.seznam.cz, ktera vas zavede do nejruznejsich oblasti.
Na jednom serveru lze s vyhodou uzivat relativni adresu.
Odkazovat se lze i na urcita mista v jednom dokumentu. V tomto dokumentu, chceme-li se podivat
na seznamy, musime an prislusne misto pridat A NAME="seznam".

Konecne take muzeme stranku ozivit obrazkem. Ten lze vlozit do textu pomoci
konstrukce IMG  SRC = "jmeno obrazku". Mozne je pouzit atributy a doporucuje se i alternativni text.
Obrazek take muze slouzit pro odkaz.